Pastování medu v domácích podmínkách

Jestliže jako včelař chcete prodat co největší množství medu získaného od včelstva, pravděpodobně jednou z nejlepších možností pro vás je pastování medu. Jedná se o proces zpracování medu, kterým se med změní na jemnou krystalickou hmotu, která se vyznačuje hustší konzistencí. Vzhledem k tomu, že se vlastnosti pastovaného medu nemění, můžeme jej dlouhodobě skladovat, což je jeho největší výhodou.

Pokud se rozhodneme pro pastování medu, můžeme k němu použít dvě metody. První metoda znamená rozemletí zkrystalizovaného medu pomocí speciálních strojů. Tato metoda je vhodná zejména pro strojové velkovýrobní pastování medu. Druhým způsobem je pastování v domácím prostředí.

Pastování medu v domácím prostředí

Jedná se o zkrystalizování tekutého medu, kdy se snažíme vytvořit malé krystalky za co nejkratší časový úsek. Takto upravený med má neměnnou konzistenci, která umožňuje dlouhodobé skladování a uchovávání medu. Než začneme s pastováním, důkladně se ujistíme, že med nekvasí. Med také nesmí obsahovat příliš velké množství vody, maximálně 19 % z obsahu. Pokud se rozhodneme pro pastování doma, nejprve ztekutíme med při teplotě kolem 45°C, pokud je ale čerstvě získaný, není to nutné.

Dalším krokem je zchlazení medu pro očkování. Teploty by se v tomto případě měly pohybovat v rozmezí 30-35°C. Po očkování musíme již postoupit k míchání, kdy snížíme teplotu asi na 10-15°C. Dále umístíme med do konve či do plechovky. Konev pro 35 kg medu naplníme medem o hmotnosti pouze kolem 30 kg, plechovku pro 25 kg jen z 20 kg. Do tekutého medu o hmotnosti asi 30 kg přidáme med krystalický, kterého je přibližně 0,5-1 kg a směs začneme pomalu míchat. Dbáme na to, aby teplota byla okolo 30-35°C, čekáme, až se med v konvi zakalí.

Pokud vybíráme vhodné míchadlo k použití, máme několik možností. První z nich je pastovací hranol poháněný elektrickou vrtačkou, která by měla mít výkon minimálně okolo 500 W. Míchání by mělo probíhat při malých otáčkách, důležité je také, abychom důkladně promíchali všechen med v nádobě. Druhou možností je použití ručního pastovadla. Výhodné pro nás je, že nemusíme používat elektrickou energii, ale můžeme se spolehnout pouze sami na sebe. Přestože se jedná o způsob fyzicky namáhavější a náročnější, vyjde nás levněji.

Následný postup pastování je ten, že dále pokračujeme v míchání a udržujeme med při teplotě okolo 10-15°C, lze jej však nechat i v pokojové teplotě. Med mícháme 2 až 3 minuty dvakrát denně. Postupem času se med mléčně zbarví, může se vyznačovat i leskem. V takovém případě vyzkoušíme lžící, jaká je konzistence medu. Pokud se med stahuje již pomalu, můžeme začít s naplňováním nádob či sklenic medem. Jestliže se obáváme, aby med nezatuhl příliš, můžeme dále pokračovat v míchání, než dojde až k tzv. úplné krystalizaci.

Jestliže chceme krystalizaci poněkud zpomalit, docílíme toho ohřátím medu na teplotu okolo 25-30°C. I když již med stáčíme do sklenic, je vhodné jeho lehké rozehřátí, bude se nám pak s ním lépe pracovat. Tímto způsobem také případně zabráníme přílišnému zatuhnutí medu, které by mohlo v pozdější době nastat.

Když po rozehřátí nenaplníme sklenice okamžitě, med pravděpodobně opět ztuhne a musíme rozehřívat znovu, na medu se však tak ale po naplnění mohou vytvořit šmouhy, proto je lepší se stáčením neotálet. Pokud jsme již sklenice naplnili medem, můžeme je pečlivě uzavřít a uskladnit. Uchovávaný med postupem času získá pastovitou konzistenci. Takto upravený zpastovaný med pak udržujeme v teplotách nejlépe nižších než 20 °C. Neměli bychom jej vystavovat přímému slunečnímu záření.

Kromě řepkového medu můžeme tímto způsobem pastovat i další druhy medu, jako je např. lipový, jetelový, dále některé medy květové.