Umístění úlů

Abychom mohli začít včelařit, musíme učinit základní rozhodnutí - kam umístit úly.

Stanoviště je tou nejpodstatnější podmínkou, která je leckdy vyřešená jen tím, že máme k dispozici konkrétní pozemek a jen optimalizujeme umístění úlů a nasměrování česen. Pokud máme možnost volby, upřednostníme parcelu, kde je od předjaří dostupný (do 200 metrů) přirozený zdroj vody a v doletu do půl kilometru různorodá a pestrá vegetace, která poskytne první pylovou snůšku od časného jara, se zastoupením lísek, vrb, olší a topolů. Pro budoucí nektarovou snůšku jsou vítané četné remízky, ovocné a jiné listnaté stromy zahrady, luční porosty, ale i les s možnost produkce medovicových medů. V době květu zemědělských plodin již jejich bezprostřední blízkost není až tki rozhodující, včelky si za pastvou dolet: ale pro jistější výnos je i její dostupnost do 3 km výhodou. Právě fenologické fáze, divoce rostoucích dřevin v okolí jsou podstatné nejen z hlediska permanentní nabídky pastvy od předjaří do podzimu, ale především jako signální rostliny, které nám budou v průběhu roku udávat impulsy k jednotlivým úkonům. Zemědělské plodiny jsou ovlivněné agrotechnikou, odrůdou, nadmořskou výškou, teplotou i srážkami a nelze je považovat za přírodní ukazatel, i když z hlediska pastvy pro nás budou důležitým faktorem pro kalkulaci potřeby úlového prostoru a potenciální snůšku. Pokud tyto základní podmínky naše stanoviště ve všech parametrech nesplňuje, bude na nás chybějící složky nahradit. Zejména napájení lze řešit napajedly a úlovými napáječkami, výsadba nektarodárných a pylodárných rostlin je ale řešení na delší čas.

Další podmínkou hodnou zřetele je i dostupnost pozemku dopravním prostředkem, jeho bezpečnost z hlediska kontroly proti odcizení, možnost uložení potřebného materiálu, rušivé vlivy okolí, nebezpečí záplav, blízkost sousedů i dalších včelařů, či výskyt predátorů. Nevýhody svažitého pozemku a dlouhé přístupové cesty poznáte při transportu kompresoru při zimním ošetření nebo při prvním medobraní, úložné prostory budete řešit při stálém odbíhání pro něco, pasoucí se stádo dobytka asi také od průzkumu vašich úlů jen tak neodradíte, s lesními mravenci za zády souboj nevyhrajete a mateřská školka či autobusová zastávka v místě letové dráhy vašich včel také nebude to pravé. Dobré vztahy či alespoň vzájemnou toleranci se včelařem v sousedství raději vyřešte v předstihu. Ubezpečte ho, že znáte své povinnosti a že je hodláte dodržovat a snažte se jeho názory respektovat. Získáte-li v něm budoucího rádce i třeba producenta oddělků pro váš chov, dosáhli jste maxima. O to víc je podstatné znát etologické souvislosti, tedy

Zákonitosti chování, ve včelstvu

WUmístění úlů je rovněž důležité předem rozvážit. Přemisťovat včelstva v plné sezóně není jednoduché už s ohledem na špatnou transportovatelnost. Tím, že včely mají zafixovanou polohu úlů, budou se létavky tvrdošíjně vracet na původní místo a přesun byť jen o 1 metr nebudou respektovat. Jejich ztrátou se ochudíme o snůšku, případně můžeme ohrozit včelstvo na existenci úplně (např. na jaře). Jediným rychlým řešením pak bývá převoz úlů do vzdálenosti alespoň 3 km, kde se včely znovu zorientují. A asi po týdnu je převezeme na nové, už promyšlené místo.

Včelstva lze umístit téměř kdekoliv, kde stromů. Závětří budovy či keřového porostu usnadní snůškou obtěžkaným včelám bezpečný návrat, otočení česen na východ jejich brzké rozlétání za pastvou, na jih zase časné jarní prolety. Pokud je k dispozici dobře přístupná nevysoká rovná střecha, i toto může být vhodná volba, pokud jsou naplněny i ostatní požadavky na pohodu včel. Je dobré si uvědomit, v jaké letové úrovni se včely přirozeně pohybují, aby nebyly nuceny překonávat nepřiměřené výškové rozdíly a nebyly vystaveny extrémním povětrnostním podmínkám. Důležité je předejít vhodným umístěním obtěžování okolí, neb naši sousedé nemusí sdílet stejné nadšení pro věc, ale ani včelstva v zástavbě nejsou ničím výjimečným. Tolerance sousedů je hodna medové odměny. Nasměrováním výletů z česen do veřejného prostranství, kde se dá předpokládat pohyb osob, porušujeme hned několik ustanovení občanského zákoníku. Přitom jednoduchým řešením je zábrana v podobě zástěny či rychle rostoucích dřevin, které včely navedou do letové zóny, kde již neobtěžují své okolí - nedochází k přímém! náletu. S umístěním včelstev na cizím pozemku, včetně lesa samozřejmě musí souhlasit majitel, v případě zemědělské půdy její nájemce. Ve vlastním zájmu je uzavřít dohodu i kompenzaci písemně.

Z časopisu včelařství
Dana Belušová, členka RR,-
jednatelka ZO Kladní; členka 00 Kladno,