Zvýšené úhyny včelstev jsou varováním

Za běžně přijatelné se v našich podmínkách často považují ztráty kolem 10 % ze zazimovaných včelstev. Na řadě stanovišť jsou však v poslední době zaznamenávány úhyny výrazně vyšší. Mnoho chovatelů proto hledá jasnou a univerzální příčinu, která by tento stav vysvětlila.

Jedna příčina obvykle nestačí

Ztráty včelstev však zpravidla nevznikají z jediného důvodu. Jde o souhrn několika vlivů, které se navzájem prolínají a zesilují. Některé z nich může včelař ovlivnit svou péčí, včasným ošetřením a správným vedením včelstev, jiné souvisejí s počasím, krajinou, zemědělstvím nebo celkovými změnami prostředí.

Klimatické výkyvy mění průběh včelařského roku

Významným faktorem jsou změny klimatu. Zimy bývají mírnější, ale současně častěji přicházejí prudké teplotní výkyvy. Včelstva mohou začít plodovat dříve, než bývalo obvyklé, a následné ochlazení pro ně představuje velkou zátěž.

Při odběru vzorků zimní měli se v některých úlech objevily také larvy a kukly z okrajových částí plodových ploch, které včely při náhlém poklesu teplot nedokázaly udržet v potřebném teple. Podobné situace ukazují, jak citlivě reaguje zimující včelstvo na nestabilní průběh počasí.

Teplý začátek března navíc podporuje rychlejší rozvoj plodu. Plochy zavíčkovaného plodu tak mohou být větší, než je v tomto období obvyklé, což má dopad i na načasování veterinárních zásahů proti varroáze.

Včasné ošetření v předjaří má zásadní význam

Pokud je v předjarním období indikováno ošetření, je důležité jej neodkládat. Nátěr zavíčkovaného plodu emulzí s přípravkem M1 AER doplněný klasickou fumigací přípravkem Varidol 125 mg je nutné provádět v souladu s aktuálně platnými pokyny, příbalovou informací a veterinárními pravidly.

Hygienický limit pro toto ošetření stanoví maximální plochu zavíčkovaného plodu v rozsahu 10 dm² v jednom úlu. Dodržet jej lze pouze tehdy, když má včelař potřebné veterinární léčivé přípravky zajištěny včas a samotný zákrok zbytečně neodkládá.

Snůškové podmínky a proměna krajiny

Další zátěží bývá nestálé počasí na konci dubna a v květnu. Právě tehdy příroda včelám obvykle nabízí nejbohatší zdroje nektaru a pylu. V posledních letech však do tohoto období stále častěji vstupují prudké změny teplot, vydatné srážky, období sucha nebo vysušující větry. To vše může omezovat rozvoj včelstev i jejich schopnost využít snůšku.

Výrazně se proměnil také charakter krajiny. Zemědělská půda ustupuje průmyslovým areálům, mění se skladba pěstovaných plodin a ubývá pestrých kvetoucích luk. Mnohé plochy jsou dlouhodobě vypásané a zahrady u rodinných domů často poskytují včelám méně potravy než dříve. Nejvíce se to projevuje v omezení pylové snůšky během aktivní části včelařského roku.

Chemické ošetření plodin a jeho možné dopady

Samostatnou kapitolou je používání chemických přípravků v zemědělství. Drastické otravy včelstev, které byly v minulosti spojovány zejména s ochranou řepky proti škůdcům, se podařilo omezit. Současné zemědělství se však bez přípravků na ochranu a podporu rostlin z ekonomických důvodů často neobejde.

Přímé otravy tak nemusí být jediným rizikem. Důvodem k zamyšlení jsou i možné skryté dopady na biologické procesy ve včelstvech, jejich vitalitu, dlouhověkost zimní generace a celkovou odolnost vůči dalším stresovým faktorům.

Převčelení závisí na úživnosti lokality

Mezi včelaři se často diskutuje také otázka takzvaného převčelení. Ze statistických údajů vyplývá, že na konci 80. let minulého století bylo na území České republiky chováno více než 800 000 včelstev. Po roce 1990 jejich počet klesl pod 400 000 a později se ustálil přibližně na 600 000 včelstev.

Samotný celkový počet však není jediným ukazatelem. Důležité je také místní rozložení včelstev a skutečná úživnost dané lokality. Pokud je v určité oblasti více včelstev, než kolik krajina dokáže dlouhodobě uživit, může to mít negativní dopad na jejich kondici i výnosy.

Melecitózní snůška komplikuje práci včelám i včelařům

Výrazným jevem léta 2024 byl silný výskyt melecitózní snůšky na mnoha stanovištích, zejména v zalesněných oblastech. Podobná situace se neobjevila pouze u nás, ale také v sousedních zemích.

Tradiční vysvětlení, že hlavním původcem je medovnice ojíněná a porosty modřínů, už zřejmě není dostačující. Současné odborné názory více zohledňují dlouhodobé působení vysokých teplot a sucha na koloběh cukrů v rostlinách. Roli mohou hrát také enzymy rostlin, producentů medovice i samotných včel.

Uvažuje se, že medovnice ojíněná nemusí být jediným producentem spojeným se vznikem melecitózy. Za dosud ne zcela objasněných podmínek se mohou na tomto jevu podílet i další producenti medovice.

Trisacharid melecitóza je pro včely obtížně stravitelný a pro včelaře znamená mnoho práce s malým výsledkem. Ponechání plástů s vysokým obsahem melecitózního medu včelám na zimu může mít velmi nepříznivé následky.

Zdraví včel je základ chovatelské praxe

Klíčovou součástí péče o včelstva zůstává průběžné tlumení varroázy. Varroáza je plošně rozšířená parazitární nákaza včel a včelího plodu, kterou je nutné systematicky sledovat a tlumit během celého roku.

Ve srovnání s minulými desetiletími je dnes k dispozici širší nabídka schválených a registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Proti varroáze se používá přibližně dvacet různých přípravků a také několik veterinárních technických prostředků pro jejich aplikaci.

Vedle toho se však mezi včelaři objevují i další přípravky a účinné látky, někdy používané bez dostatečné kontroly nebo prostřednictvím zařízení, která nejsou pro takovou aplikaci úředně schválena. Nejednotný přístup chovatelů může narušovat organizované a systematické tlumení varroázy.

Zvýšené ztráty včelstev lze proto alespoň částečně spojovat také s úrovní péče o zdraví včel a s postupy používanými proti této nákaze. Včelstva, která vstupují do zimy s oslabenou zimní generací dělnic a navíc s různou mírou virového zatížení, nemají dobrou výchozí pozici pro úspěšné přezimování.

Rezistence roztočů je reálné riziko

Výrobci veterinárních léčivých přípravků v příbalových informacích často doporučují sledovat denní spad roztočů před ošetřením a následně také několik dní po něm. Tento postup pomáhá včas odhalit případné snížení účinnosti přípravku a možný nástup rezistence roztoče Varroa destructor.

Při vyhodnocování výsledků je však nutné uvažovat i další souběžné vlivy. Účinnost ošetření mohou ovlivnit například příliš vysoké venkovní teploty, síla včelstva, množství plodu nebo způsob aplikace.

Možnost ověření účinnosti nebyla využita naplno

Na začátku roku 2024 měli včelaři možnost zapojit se do ověření účinnosti pyrethroidů obsažených v některých veterinárních léčivých přípravcích, například v přípravku Gabon Flum, proti roztoči Varroa destructor. Cílem bylo získat vzorky ze všech okresů České republiky.

Postup byl poměrně jednoduchý: na vybraných stanovištích stačilo odebrat 50 čerstvě uhynulých roztočů a odeslat je do laboratoře. Přesto byly vzorky zaslány pouze z malého počtu stanovišť a jejich územní rozložení nebylo dostatečně reprezentativní.

Tato akce ukázala, jak důležitá je aktivní spolupráce včelařů, základních organizací, okresních struktur i Zdravotní komise RV ČSV, z. s. Současně potvrdila, že péči o zdraví včel není možné brát jako formální povinnost. Předpokládaný pokles účinnosti některých látek se v určité míře skutečně potvrdil.

Závěr s nadějí

Vyšším ztrátám včelstev nelze zabránit jedním jednoduchým návodem. Současné včelaření vyžaduje více pozornosti, včasných rozhodnutí, spolupráce a ochoty sledovat souvislosti mezi počasím, krajinou, snůškou, výživou a zdravotním stavem včelstev.

Cesta k lepším výsledkům vede přes vzájemné pochopení, sdílení zkušeností a zodpovědný přístup každého chovatele. Právě spolupráce, ohleduplnost, pečlivost a respekt k ostatním včelařům mohou pomoci zvládat náročné podmínky, ve kterých dnes včelstva žijí.

Z časopisu včelařství MVDr. Jan Krabec