Produkce pylu zlepší ekonomiku chovu

V dnešním článku převzatém ze slovenské verze časopisu včelař bychom rádi věnovali pozornost získávání pylu. Článek Ing. Michala Mačičky, CSc., je v tomto ohledu velice přínosný a tak jsme jej pro Vás přepsali do české podoby. Doufáme, že se budete následujícím článkem inspirovat a třeba se Vám díky němu podaří zvýšit ziskovost chovu vašich včel.

V posledních několika letech narůstá u nás zájem o samotný pyl. Nejvíce se ho spotřebuje při chovu čmeláků, až několik desítek tun. Využívá se i jako bílkovinný koncentrát na výživu lidí, a jen malé množství pylu se spotřebuje ve včelařství (na zlepšení rozvoje včelstev). Včelaři proto začínají zajímat o technologii získávání pylu. Jeho produkce může pomoci ekonomice včelařství. Už i proto, že cena pylu je pro včelaře zajímavá a může být medu významným až rovnocenným partnerem. Pokud včelstvu odebíráme ročně 3 až 5 kg pylu, získáme ze včelstva příjem 420 - 700 Kč. Za ideálních podmínek (silné včelstva, dostatek zdrojů pylu v přírodě v doletu včel, příznivé počasí)to může být i více.

Cílem příspěvku je seznámit včelaře s touto, doposud opomíjenou problematikou. Každý včelař musí zvážit své možnosti. Pokud ho produkce pylu osloví, je třeba se na jeho výrobu připravit. Přicházející podzim a zima může být vhodným obdobím pro výrobu pylochytů, nákup další technologie a uzavření dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Během kvetení ovocných stromů včelstvo přinese denně 150-200 g pylu. Během kvetení řepky denní přínos pylu kondičně silného včelstva dosahuje až 500 g. Naši špičkoví včelaři dokázali za rok vyprodukovat 9 až 10 kg pylu z jednoho včelstva, což lze porovnat s průměrnou produkcí okolo 20 kg medu na včelstvo. Jsou to zajímavá čísla pro každého včelaře.

Včelstvo na svůj vývin spotřebuje ročně 40 až 50 kg pylu. Včelstvu proto lze část přineseného pylu (3-5 kg) bez obav odebrat bez negativního dopadu na rozvoj včelstva a produkci medu. Pyl lze včelám odebírat zařízením, které se nazývá pylochyt.

Hlavní části pylochytu

1. Pylochytová mřížka

Slouží k odebírání pylových rousků z nohou dělnic. Pylochytové mřížky prošly za poslední dobu zajímavým vývojem. V minulosti kruhové otvory s průměrem 4,8-4,9 mm byly opatřeny loučí s výběžky. Umožňovaly radikální odběr rousků. Jejich nevýhodou bylo, že si včely při přechodu poškozovaly nohy. Dnes se používají pylochytové mřížky z plastu s hladkými kruhovými otvory o průměru 5 mm, při tloušťce pylochytové mřížky 4 mm otvory mohou mít průměr 5,2 mm. Výhodou hladkých vrtaných otvorů je, že nepoškozují včely, které jimi procházejí. Kromě toho větší otvory umožňují přechod včelám s menšími rousky. Včelstva proto netrpí na nedostatek pylu.

Aby pylochyt neomezoval let včel, pylochytová mřížka má mít minimálně 700 přechodových otvorů. Kromě toho je třeba pro trubce zajistit několik otvorů - výkluzů s průměrem 10 mm na volný průchod trubců, případně matek. Pylochyty s kulatými otvory nemají 100% účinnost. Protože mnohé včely dokážou přelézt přes mřížku s menšími rousky, takový pylochyt může být nasazen i na dlouhou dobu, aniž by včelstvo pociťovalo nedostatek pylu.

2. Ochranná mřížka

Slouží k přepadávání odebraných pylových rousků do zásobníku a současně brání přístupu včelám do zásobníku k pylu. Pokud by včely do zásobníku pronikly, poškozovali by pylové rousky rozhrýzaním. Je to důležité zařízení ochraňující odebrán pyl. Na ochrannou mřížku lze použít drátěné pletivo s oky asi 3,8 x 3,8 mm. Pokud bychom použili pletivo s menšími oky (např. 3,15 x 3,15 mm), větší rousky by do zásobníku nepropadli. V poslední době se namísto drátěného pletiva používá ochranná mřížka, která je tvarem velmi podobná drátěné mateřské mřížce. Mezi jednotlivými dráty takové mřížky není vzdálenost 4,2 mm (jako u mateřské mřížky), ale o něco menší, přes kterou včely nedokážou přejít.

3. Zásobník pylu

Slouží ke shromažďování a ochranu pylových rousků před jejich poškozením včelami, škůdci nebo plesnivěním. Dno zásobníku je zhotoveno z pletiva (drátů) s velikostí ok 1 x 1 až 2 x 2 mm. Protože pylové rousky obsahují 20 - 30% vody, pletivo zabezpečuje přístup vzduchu, čímž dochází k jejich postupnému schnutí, a proto se nekazí - neplesniví. Pyl ze zásobníku třeba odebírat každý den, při menším přínose než 100 g pylových rousků lze odebírat každý druhý den.

Pylochyty je nejvhodnější zakládat do úlů po skončení letu včel. Pokud pylochyty založíme během letu (přes den), dochází k dezorientaci včel a k úplnému zastavení činnosti včelstva. Včelstvo přestane pracovat. Všem včelstvům v řadě třeba pelochyty nasadit najednou, aby nedocházelo k zalétávání včel do včelstev bez pylochytů.

Umístění pylochytu

Před letákem - upevňuje se na přední stěnu úlu

VÝHODY:

  • Jednoduché zařízení, které lze po malé úpravě přizpůsobit pro každý druh úlu.

  • Zařízení si dokáže zhotovit včelař i svépomocí.

NEVÝHODY:

  • Zařízení musí být chráněno před deštěm, jinak dochází k znehodnocení pylových rousků.

  • Včelař při jeho obsluze stojí v dráze letu včel a proto je napadaný létajícími včelami.

  • Přilétající včely před bouřkou nestačí vejít do úlu, a proto obsadí často celou přední stěnu úlu.

  • Včely po nasazení pylochytů jsou značně dezorientované.

Ve dně úlu - je řešen jako součást vysokého dna úlu.

VÝHODY:

  • Včelař při obsluze pylochytu stojí za drahou letu včel, a proto je méně napadán létajícími včelami. Některé pylochyty jsou konstruované tak, že včelař při vybírání zásobníku vůbec nepřichází do styku se včelami z úlu.

  • Odebrání pyl je chráněn před deštěm.

  • Včely hromadně přilétající do úlu před bouří, mají se kde shromáždit, v prostoru vysokého dna.

  • Pohodlná obsluha pro včelaře.

  • Celý pylochyt lze kdykoliv po dně úlu posunout k přední stěně a zajistit odběr pylu, nebo ho posunout dozadu a umožnit včelám volný přechod z letáku přímo do plodiště (mimo pylochytovou mřížku) - a to vše bez přímého styku se včelami.

  • Podélné hranolky (3 ks) mezi pylochytovou a ochrannou mřížkou slouží k rychlejší přechod včel z letáku k pylové mřížce.

NEVÝHODY:

  • Pylochyt je výrobně i finančně náročnější.

  • Pokud včelstvo přestalo do úlu přinášet pyl, buď ztratilo matku, nebo se připravuje na rojení. Snížení přínosu pylu do úlu možno pozorovat i při zahájení vydatné nektarové nebo medovicový snášky. Pokud včelstvo bez matky přidáme položením matku, přínos pylu do úlu se obnoví a zintenzivní.

Závěr

Při současných nízkých výkupních cenách medu, se produkce pylu stává zajímavou pro včelaře s počtem nad 20 včelstev. Nevylučuje se ani možnost sdružování menších včelařů za účelem společné produkce pylu na prodej.

Autorem článku ve slovenské verzi je Ing. Michal Mačička, CSc.