Článek z roku 2011 popisuje zájem o získávání včelího pylu. Nejvíce se ho spotřebuje při chovu čmeláků, až několik desítek tun. Využívá se i jako bílkovinný koncentrát na výživu lidí, a jen malé množství pylu se spotřebuje ve včelařství (na zlepšení rozvoje včelstev). Včelaři se proto začínají zajímat o technologii získávání pylu. Jeho produkce může pomoci ekonomice včelařství. Už i proto, že cena pylu je pro včelaře zajímavá a může být medu významným až rovnocenným partnerem. Pokud včelstvu odebíráme ročně 3 až 5 kg pylu, podle tehdy uváděných cen získáme ze včelstva příjem 420 až 700 Kč. Za ideálních podmínek (silná včelstva, dostatek zdrojů pylu v přírodě v doletu včel, příznivé počasí) to může být i více.
V dnešním článku převzatém ze slovenské verze časopisu včelař bychom rádi věnovali pozornost získávání pylu. Článek Ing. Michala Mačičky, CSc., je v tomto ohledu velice přínosný a tak jsme jej pro Vás přepsali do české podoby. Doufáme, že se budete následujícím článkem inspirovat a třeba se Vám díky němu podaří zvýšit ziskovost chovu vašich včel.
Cílem příspěvku je seznámit včelaře s touto, doposud opomíjenou problematikou. Každý včelař musí zvážit své možnosti. Pokud ho produkce pylu osloví, je třeba se na jeho výrobu připravit. Přicházející podzim a zima může být vhodným obdobím pro výrobu pylochytů, nákup další technologie a uzavření dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Během kvetení ovocných stromů včelstvo přinese denně 150-200 g pylu. Během kvetení řepky denní přínos pylu kondičně silného včelstva dosahuje až 500 g. Naši špičkoví včelaři dokázali za rok vyprodukovat 9 až 10 kg pylu z jednoho včelstva, což lze porovnat s průměrnou produkcí okolo 20 kg medu na včelstvo. Jsou to zajímavá čísla pro každého včelaře.
Včelstvo na svůj vývin spotřebuje ročně 40 až 50 kg pylu. Odběr části pylu je nutné přizpůsobit síle včelstva, zásobám a aktuální snůšce; nelze zaručit, že určité množství bude vždy bez negativního dopadu. Pyl lze včelám odebírat zařízením, které se nazývá pylochyt.
Hlavní části pylochytu
1. Pylochytová mřížka
Slouží k odebírání pylových rousků z nohou dělnic. Pylochytové mřížky prošly za poslední dobu zajímavým vývojem. V minulosti kruhové otvory s průměrem 4,8-4,9 mm byly opatřeny loučí s výběžky. Umožňovaly radikální odběr rousků. Jejich nevýhodou bylo, že si včely při přechodu poškozovaly nohy. Dnes se používají pylochytové mřížky z plastu s hladkými kruhovými otvory o průměru 5 mm, při tloušťce pylochytové mřížky 4 mm otvory mohou mít průměr 5,2 mm. Hladké otvory mají omezovat poškození včel při průchodu. Kromě toho větší otvory umožňují přechod včelám s menšími rousky. Přesto je nutné sledovat zásoby a kondici včelstva.
Aby pylochyt neomezoval let včel, pylochytová mřížka má mít minimálně 700 přechodových otvorů. Kromě toho je třeba pro trubce zajistit několik otvorů - výkluzů s průměrem 10 mm na volný průchod trubců, případně matek. Pylochyty s kulatými otvory nemají 100% účinnost. Protože mnohé včely dokážou přelézt přes mřížku s menšími rousky, takový pylochyt nesmí být ponechán bez průběžné kontroly zásob pylu a stavu včelstva.
2. Ochranná mřížka
Slouží k přepadávání odebraných pylových rousků do zásobníku a současně brání přístupu včelám do zásobníku k pylu. Pokud by včely do zásobníku pronikly, poškozovaly by pylové rousky rozhrýzáním. Je to důležité zařízení ochraňující odebraný pyl. Na ochrannou mřížku lze použít drátěné pletivo s oky asi 3,8 x 3,8 mm. Pokud bychom použili pletivo s menšími oky (např. 3,15 x 3,15 mm), větší rousky by do zásobníku nepropadly. V poslední době se namísto drátěného pletiva používá ochranná mřížka, která je tvarem velmi podobná drátěné mateřské mřížce. Mezi jednotlivými dráty takové mřížky není vzdálenost 4,2 mm (jako u mateřské mřížky), ale o něco menší, přes kterou včely nedokážou přejít.
3. Zásobník pylu
Slouží ke shromažďování a ochraně pylových rousků před jejich poškozením včelami, škůdci nebo plesnivěním. Dno zásobníku je zhotoveno z pletiva (drátů) s velikostí ok 1 x 1 až 2 x 2 mm. Protože pylové rousky obsahují 20 - 30% vody, pletivo zabezpečuje přístup vzduchu, což napomáhá vysychání. Pyl se přesto může kazit, a proto je třeba jej pravidelně, nejlépe denně, odebírat a vhodně zpracovat a skladovat.
Pylochyty je nejvhodnější zakládat do úlů po skončení letu včel. Pokud pylochyty založíme během letu (přes den), dochází k dezorientaci včel a k úplnému zastavení činnosti včelstva. Včelstvo přestane pracovat. Všem včelstvům v řadě třeba pylochyty nasadit najednou, aby nedocházelo k zalétávání včel do včelstev bez pylochytů.
Umístění pylochytu
Před letákem - upevňuje se na přední stěnu úlu
VÝHODY:
Jednoduché zařízení, které lze po malé úpravě přizpůsobit pro každý druh úlu.
Zařízení si dokáže zhotovit včelař i svépomocí.
NEVÝHODY:
Zařízení musí být chráněno před deštěm, jinak dochází k znehodnocení pylových rousků.
Včelař při jeho obsluze stojí v dráze letu včel a proto je napadaný létajícími včelami.
Přilétající včely před bouřkou nestačí vejít do úlu, a proto obsadí často celou přední stěnu úlu.
Včely po nasazení pylochytů jsou značně dezorientované.
Ve dně úlu - je řešen jako součást vysokého dna úlu.
VÝHODY:
Včelař při obsluze pylochytu stojí za drahou letu včel, a proto je méně napadán létajícími včelami. Některé pylochyty jsou konstruované tak, že včelař při vybírání zásobníku vůbec nepřichází do styku se včelami z úlu.
Odebraný pyl je chráněn před deštěm.
Včely hromadně přilétající do úlu před bouří, mají se kde shromáždit, v prostoru vysokého dna.
Pohodlná obsluha pro včelaře.
Celý pylochyt lze kdykoliv po dně úlu posunout k přední stěně a zajistit odběr pylu, nebo ho posunout dozadu a umožnit včelám volný přechod z letáku přímo do plodiště (mimo pylochytovou mřížku) - a to vše bez přímého styku se včelami.
Podélné hranolky (3 ks) mezi pylochytovou a ochrannou mřížkou slouží k rychlejšímu přechodu včel z letáku k pylové mřížce.
NEVÝHODY:
Pylochyt je výrobně i finančně náročnější.
Pokles přínosu pylu může souviset se stavem včelstva, rojením nebo dostupností snůšky. Příčinu je třeba posoudit podle konkrétní situace.
Závěr
Autor v roce 2011 považoval produkci pylu za zajímavou zejména pro větší chovy; současnou výhodnost je třeba posoudit podle nákladů a odbytu. Nevylučuje se ani možnost sdružování menších včelařů za účelem společné produkce pylu na prodej.
