Program Surveillance varroázy

Termín surveillance se zjednodušeně používá pro označení sběru všech dostupných informací v našem případu o varroáze, průběžným vyhodnocováním získaných dat a včasné realizaci opatření zabezpečující kontrolu onemocnění. Tato opatření spočívají především ve včasném informování chovatelů včel i SVS o zhoršené situaci a následném provedení léčebných opatření dle rozhodnutí SVS.

Výhody tohoto přistupuje možné vysvětlit na příkladu vojenské Surveillance systému Nato, vyvinutého naším odloučeným pracovištěm v Mnichově (DEU). Systém sbírá kontinuálně údaje o příznacích nemocí, se kterými vyhledali ošetřujícího lékaře vojáci a další zaměstnanci během nasazení v misi. Soubor příznaků, odborně symptomů, se liší podle druhu onemocnění a je typický pro dané onemocnění. Pokud byli nasazeni vojáci různých národů, velmi často se stávalo, že počty nemocných byly u jednotlivých národů tak malé, že se na jejich základě nedalo včas zjistit zhoršení situace, která vedla mnohdy i ke vzniku epidemie. Vyhodnocení všech jednotlivých hlášení od zúčastněných národů umožnilo včas odhalit počátek vznikající epidemie a provést včasná opatření a tím předejit mnoha onemocněním. Systém byl testován i v civilním prostředí Francouzské Guajany, kde dokázal odhalit epidemii horečky Dengue o 5 týdnů dříve než místní státní zdravotnictví.

Jak připravit systém pro sledování a kontrolu varroázy?

Hned úvodem zdůrazňuji potřebu zahájení sběru a vyhodnocování dat před snahou o vytvoření „dokonalého systému. 1 za pomoci mnohaletých nekonečných diskuzí a následnému spuštění sběru. Pokud bychom pro začátek realizovali sběr dat stanovili základní parametry sledovaných včelstev, můžeme již v průběhu letošní sezóny výrazně přispět ke zlepšení nákazové situace. Pokud bychom např. do sledování zařadili maximálně silná včelstva umístěná na nejteplejších a snůškově nadprůměrných stanovištích daných regionů, tak na základě získaných dat je většina včelařů schopna včas zahájit léčení v případě zjištěného přemnožení roztočů. To vyplývá ze silné provázanosti rozsahu plodování a množení roztoče. Další informace budou samozřejmě vyplývat z analýzy získaných dat a modelů vývoje populace roztočů.

K tomu by bylo výhodné zaznamenávat maximální denní teploty v průběhu ledna až června. Úplně jednoduše můžeme modelování vysvětlit tak, že veterinární lékaři jsou schopni podle dynamiky množení roztočů a např. koincidence virových nákaz předpovědět, kdy dojde k hraničnímu pomnožení roztočů. K vytvoření a zpřesnění zmíněných modelů je však potřeba analyzovat co nejvíce reálných dat. Reálná data jsou zatížena chybami, proto není možné se spoléhat na literární údaje nebo čistě matematické modely. Na základě vyhodnocení shromážděných dat by se upravovaly požadavky na sbíraná data. Ke sběru a vyhodnocování stačí pro začátek klidně i tužka a papír nebo jednoduchá excelová tabulka. Začít bychom měli se sběrem v souladu s nařízením SVS nejpozději začátkem června 2012!
Jak provádí monitoring v praxi jedna základní organizace v Čechách?

Kde kdo mne přesvědčuje, že zorganizovat plošné celoroční sledování spadu samiček Varroa destructor (dále V. d.), je velmi náročné a takřka nemožné. Seznámil jsem se však s předsedou ZO ČSV, která monitoruje spad V. d. již 4 roky a nejen to. Zřídili si jakousi informační službu. V ní působí dva, tři zkušení včelaři, kteří shromažďují a vyhodnocují za celou ZO data, které jim od června do září dodávají místní včelařští důvěrníci. Na varovné signály od včelařských důvěrníků ihned reagují, zpravidla kontrolou přímo na místě a podle situace navrhují léčebná opatření. Velice mne např. překvapilo, že tato organizace již na začátku června loňského roku zachraňovala jednu včelnici. Její včelařští důvěrníci dostali písemné varování s návrhem na opatření ve svých obvodech již v červnu a červenci. Naproti tomu ČSV, o. s. i přes varovné signály z řad včelařů i jeho některých členů PRV, mlčel. Na hrozící nebezpečí v podobě přemnožení kleštíka a vyššího výskytu virů nereagoval a svým členům tak nepřímo způsobil mnohamilionové ztráty na včelstvech. Organizace, o které píši, vybavila své včelařské důvěrníky zasíťovanými podložkami a kyselinou mravenčí. Pořádá kurzy, semináře a přednášky, na kterých své členy vzdělávají především v oblasti boje s kleštíkem i ostatními nemocemi. Při svých zásazích v průběhu roku proti V. d. upřednostňují kyselinu mravenčí. Tímto opatřením její členové zvyšují pravděpodobnost vysoké účinnosti podzimního ošetření. Přesto tento předsedaje se svými výsledky spíše nespokojen než spokojen a snaží se členy ZO motivovat k větší pečlivosti. Protože se nejedná o ojedinělou organizaci (jmenoval mi ještě další dvě ZO, které v rámci 00 postupují podobně), domnívám se, že to jsou příklady hodné následování.

Cožpak nemáme v každé ZO ČSV 2 - 3 svědomité včelaře, kteří by podobnou signalizační službu pro svojí ZO zabezpečovali?

V boji proti V. d. jsme totiž na jedné lodi. Zalajdačení jednoho může znamenat ztráty i druhého včelaře nebo ho ochránění jeho včel stojí více úsilí.

Domnívám se pokud nepůjdou příkladem vrcholní funkcionáři svazu, 00 a ZO ČSV, je téměř nemožné úspěšně motivovat k činnosti členskou základnu. Manažeři říkají, že vítěz má vždy nějaký plán, avšak poražený samé výmluvy. Výmluv jsme za posledních několik let slyšeli mnoho. Nyní nastal čas vše řádně připravit a hlavně provést. Také toto by mohla být výzva pro nové vedení ČSV, o.s.,

z časopisu včelařství MUDr. Radek Hubač