Program Surveillance varroázy
Termín surveillance se zjednodušeně používá pro označení sběru všech
dostupných informací v našem případu o varroáze, průběžným vyhodnocováním
získaných dat a včasné realizaci opatření zabezpečující kontrolu onemocnění.
Tato opatření spočívají především ve včasném informování chovatelů včel i SVS o
zhoršené situaci a následném provedení léčebných opatření dle rozhodnutí SVS.
Výhody tohoto přistupuje možné vysvětlit na příkladu vojenské Surveillance
systému Nato, vyvinutého naším odloučeným pracovištěm v Mnichově (DEU). Systém
sbírá kontinuálně údaje o příznacích nemocí, se kterými vyhledali ošetřujícího
lékaře vojáci a další zaměstnanci během nasazení v misi. Soubor příznaků,
odborně symptomů, se liší podle druhu onemocnění a je typický pro dané
onemocnění. Pokud byli nasazeni vojáci různých národů, velmi často se stávalo,
že počty nemocných byly u jednotlivých národů tak malé, že se na jejich základě
nedalo včas zjistit zhoršení situace, která vedla mnohdy i ke vzniku epidemie.
Vyhodnocení všech jednotlivých hlášení od zúčastněných národů umožnilo včas
odhalit počátek vznikající epidemie a provést včasná opatření a tím předejit
mnoha onemocněním. Systém byl testován i v civilním prostředí Francouzské
Guajany, kde dokázal odhalit epidemii horečky Dengue o 5 týdnů dříve než místní
státní zdravotnictví.
Jak připravit systém pro sledování a kontrolu varroázy?
Hned úvodem zdůrazňuji potřebu zahájení sběru a vyhodnocování dat před snahou o
vytvoření „dokonalého systému. 1 za pomoci mnohaletých nekonečných diskuzí a
následnému spuštění sběru. Pokud bychom pro začátek realizovali sběr dat
stanovili základní parametry sledovaných včelstev, můžeme již v průběhu letošní
sezóny výrazně přispět ke zlepšení nákazové situace. Pokud bychom např. do
sledování zařadili maximálně silná včelstva umístěná na nejteplejších a snůškově
nadprůměrných stanovištích daných regionů, tak na základě získaných dat je
většina včelařů schopna včas zahájit léčení v případě zjištěného přemnožení
roztočů. To vyplývá ze silné provázanosti rozsahu plodování a množení roztoče.
Další informace budou samozřejmě vyplývat z analýzy získaných dat a modelů
vývoje populace roztočů.
K tomu by bylo výhodné zaznamenávat maximální denní teploty v průběhu ledna až
června. Úplně jednoduše můžeme modelování vysvětlit tak, že veterinární lékaři
jsou schopni podle dynamiky množení roztočů a např. koincidence virových nákaz
předpovědět, kdy dojde k hraničnímu pomnožení roztočů. K vytvoření a zpřesnění
zmíněných modelů je však potřeba analyzovat co nejvíce reálných dat. Reálná data
jsou zatížena chybami, proto není možné se spoléhat na literární údaje nebo
čistě matematické modely. Na základě vyhodnocení shromážděných dat by se
upravovaly požadavky na sbíraná data. Ke sběru a vyhodnocování stačí pro začátek
klidně i tužka a papír nebo jednoduchá excelová tabulka. Začít bychom měli se
sběrem v souladu s nařízením SVS nejpozději začátkem června 2012!
Jak provádí monitoring v praxi jedna základní organizace v Čechách?
Kde kdo mne přesvědčuje, že zorganizovat plošné celoroční sledování spadu
samiček Varroa destructor (dále V. d.), je velmi náročné a takřka nemožné.
Seznámil jsem se však s předsedou ZO ČSV, která monitoruje spad V. d. již 4 roky
a nejen to. Zřídili si jakousi informační službu. V ní působí dva, tři zkušení
včelaři, kteří shromažďují a vyhodnocují za celou ZO data, které jim od června
do září dodávají místní včelařští důvěrníci. Na varovné signály od včelařských
důvěrníků ihned reagují, zpravidla kontrolou přímo na místě a podle situace
navrhují léčebná opatření. Velice mne např. překvapilo, že tato organizace již
na začátku června loňského roku zachraňovala jednu včelnici. Její včelařští
důvěrníci dostali písemné varování s návrhem na opatření ve svých obvodech již v
červnu a červenci. Naproti tomu ČSV, o. s. i přes varovné signály z řad včelařů
i jeho některých členů PRV, mlčel. Na hrozící nebezpečí v podobě přemnožení
kleštíka a vyššího výskytu virů nereagoval a svým členům tak nepřímo způsobil
mnohamilionové ztráty na včelstvech. Organizace, o které píši, vybavila své
včelařské důvěrníky zasíťovanými podložkami a kyselinou mravenčí. Pořádá kurzy,
semináře a přednášky, na kterých své členy vzdělávají především v oblasti boje s
kleštíkem i ostatními nemocemi. Při svých zásazích v průběhu roku proti V. d.
upřednostňují kyselinu mravenčí. Tímto opatřením její členové zvyšují
pravděpodobnost vysoké účinnosti podzimního ošetření. Přesto tento předsedaje se
svými výsledky spíše nespokojen než spokojen a snaží se členy ZO motivovat k
větší pečlivosti. Protože se nejedná o ojedinělou organizaci (jmenoval mi ještě
další dvě ZO, které v rámci 00 postupují podobně), domnívám se, že to jsou
příklady hodné následování.
Cožpak nemáme v každé ZO ČSV 2 - 3 svědomité včelaře, kteří by podobnou
signalizační službu pro svojí ZO zabezpečovali?
V boji proti V. d. jsme totiž na jedné lodi. Zalajdačení jednoho může znamenat
ztráty i druhého včelaře nebo ho ochránění jeho včel stojí více úsilí.
Domnívám se pokud nepůjdou příkladem vrcholní funkcionáři svazu, 00 a ZO ČSV, je
téměř nemožné úspěšně motivovat k činnosti členskou základnu. Manažeři říkají,
že vítěz má vždy nějaký plán, avšak poražený samé výmluvy. Výmluv jsme za
posledních několik let slyšeli mnoho. Nyní nastal čas vše řádně připravit a
hlavně provést. Také toto by mohla být výzva pro nové vedení ČSV, o.s.,
z časopisu včelařství MUDr. Radek Hubač