Varroáza včel – nebezpečí, ochrana a aktuální situace v ČR
Varroáza je jedno z nejvážnějších onemocnění včel medonosných, které má každoročně značný vliv na zdraví a vitalitu včelstev. Způsobuje ji parazitický roztoč Varroa destructor, známý v češtině také jako kleštík včelí.
Co je varroáza a jak ohrožuje včelstva?
Varroázu způsobuje parazitický roztoč Varroa destructor, který napadá larvy, kukly a dospělé včely. Tito roztoči pocházejí původně z Indie a do České republiky se dostali již v roce 1978. Od té doby se nemoc rozšířila na včelstva prakticky po celém světě.
Roztoči se živí hemolymfou včel, oslabují jejich imunitní systém a mohou přenášet závažná onemocnění, zejména virového charakteru. Agresivní působení roztoče způsobuje deformace včel, například zakrnělá křídla, nedovyvinuté končetiny nebo zkrácený zadeček. Napadené jedince včely vynášejí a likvidují mimo úl, což nakonec vede ke slábnutí a kolapsu celého včelstva.
Způsoby přenosu varroázy
Varroáza se včelstvy šíří několika cestami, zejména:
- zalétáváním trubců a dělnic z napadených do zdravých včelstev
- loupežemi včel během slabších období (především během podzimu)
- převozem nakažených včelstev nebo jejich částí (plásty s plodem, roje)
Diagnostika a povinné monitorování varroázy v České republice
Každý včelař v ČR má zákonem stanovenou povinnost každoročně odebírat a odevzdávat vzorky zimní měli k laboratornímu vyšetření na přítomnost roztočů Varroa destructor. Termín odevzdání vzorků je do 15. února příslušného roku.
Limitní hodnota při laboratorním vyšetření je průměrně 3 roztoči na jedno včelstvo, při jejich překročení je nutné okamžitě provést léčebná opatření podle Metodického pokynu Státní veterinární správy (SVS).
Preventivní opatření a léčba proti varroáze
Léčba je účinná pouze tehdy, provádí-li se správně – výhradně registrovanými přípravky určenými k léčbě varroázy, podle platného metodického pokynu SVS. Seznam aktuálně registrovaných léčivých přípravků je k dispozici na stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.
Doporučuje se kombinovat chemická i alternativní opatření:
- aplikace veterinárních přípravků (fumigace, aerosoly)
- snižování populace roztočů odstraňováním trubčího plodu (biotechnická metoda)
- zvýšená hygiena v úlech a pravidelná dezinfekce pomůcek a plástů
- chov odolných linií včel
Intenzita výskytu roztoče Varroa v ČR – výsledky monitoringu
Nejnovější data z roku 2024
V roce 2024 bylo na území ČR vyšetřeno celkem 60 899 stanovišť. Hlavní zjištění jsou:
- 20,4 % stanovišť bez výskytu roztočů
- 57,9 % stanovišť zaznamenalo nízký výskyt (0-3 roztoči)
- 15,8 % stanovišť má střední výskyt varroázy (3-10 roztočů)
- 5,9 % vykázalo vysokou intenzitu (>10 roztočů)
Trendy vývoje varroázy (2021–2024)
Z delšího sledování vyplývá proměnlivá dynamika výskytu roztoče Varroa v posledních letech:
- 2021: 28,3 % stanovišť bez zjištěných roztočů.
- 2022: zjištěn mírný pokles stanovišť bez výskytu na 22 %.
- 2023: Pokles stanovišť bez roztoče na 17,1 % při současném zvýšení stanic s vyšším výskytem.
- 2024: Zvýšení zastoupení stanovišť bez výskytu na 20,4 %, umírněné snížení stanic s vysokým výskytem.
Podrobnější výsledky jsou speciálně uvedené v tabulkách a grafech pro individuální kraje na webu Státní veterinární správy.
Pozor: Včelaři by měli sledovat aktuální pokyny SVS a provádět včasnou léčbu k ochraně včelstev před vážnými hospodářskými škodami.





































































































































































































































