Sršeň asijská (Vespa velutina) byla v České republice poprvé zaznamenána v říjnu 2023 v Plzni. Jako invazní predátor představuje riziko pro včelstva i volně žijící hmyz. Následující článek popisuje vývoj monitorovacích pastí a spolupráci odborníků s včelaři v roce 2024.
Proč je sršeň asijská natolik nebezpečná pro včelstva?
Sršeň Vespa velutina loví včely před úly a při silném tlaku může oslabit včelstvo a omezit jeho létání. Ztráty pro včelaře mohou být velmi nákladné kvůli značné ekonomické hodnotě medonosných včel. Tato zkáza ale ovlivňuje nejen samotné včelaře, ale i zemědělce a ovocnáře, neboť včely hrají důležitou roli při opylování rostlin, stromů a zemědělských plodin.
Kromě ekonomických škod se zvyšuje také riziko pro obyvatele. V blízkosti hnízda může sršeň bránit kolonii a bodnout; hnízda proto sami neodstraňujte.
Speciální pasti vyvinuté vědci ze Západočeské univerzity v Plzni
Výzkumníci Regionálního technologického institutu Fakulty strojní (RTI) Západočeské univerzity v Plzni spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vyvinuli pokročilé pasti přímo určené k monitoringu sršně asijské. V roce 2024 byly tyto pasti postupně instalovány na vybraných místech v Plzeňském kraji, aby bylo možné co nejdříve odhalit případný nový výskyt invazního druhu.
Jan Řehoř, ředitel RTI uvedl: „Naším cílem je zajistit ochranu včelstev a minimalizovat dopad na biodiverzitu. K zajištění vysoké účinnosti pastí vedeme intenzivní výzkum. V současnosti již pracujeme s první řadou dvaceti pastí, postupně se plánuje jejich navýšení až na osmdesát kusů, které budou rozmístěny v rizikových oblastech ve spolupráci s místními včelaři.“
Technologie výroby a design pastí
Pasti jsou vyráběny pomocí moderních metod – nejprve prototypy vznikají technologií 3D tisku, poté se přesouvá výroba do forem na vstřikovacích lisech. Současná generace pastí má formu malé plastové krabičky zhruba o hraně 10 cm. Tato past obsahuje různé otvory, jejichž velikosti jsou navrženy specificky tak, aby sršním umožnily vlet dovnitř, ale zabránily jim cestě zpět ven. Zároveň mají menší postranní otvory pro únik části jiného hmyzu. U testované varianty měří vstupní otvor přibližně 8 mm a boční únikové otvory přibližně 6 mm.
Vědci podle Jana Řehoře dále zkoumají a testují různé varianty biomateriálů, povrchů a barevných odlišení, jejich cílem je omezit nežádoucí dopad na jiný užitečný hmyz.
Lákací kapalina v pasti: směs piva, vína, sirupu či medu
Klíčem k funkčnosti pasti je speciální návnada, která sršně účinně láká. Jedná se o roztok sestávající ze sladkého sirupu nebo medu, do nějž se přidává alkoholický nápoj, nejčastěji pivo nebo víno. Přídavek alkoholu může snížit atraktivitu návnady pro včely, nezaručuje však ochranu ostatního hmyzu.
Osvěta a spolupráce na všech úrovních – klíčové pro úspěch
Na instalaci jedné z úvodních pastí se podílel i ministr životního prostředí Petr Hladík, který celou iniciativu vidí jako významný krok k ochraně českých včelstev a biodiverzity. „Je zásadní informovat každého – včelaře, veřejnost i další odpovědné osoby o rizicích, které sršeň asijská představuje. Jedině díky široké osvětě a vzdělávání můžeme efektivně zamezit rozšiřování tohoto nebezpečného druhu po našem území,“ uvedl ministr.
Budoucím cílem výzkumníků je výrobu pastí na sršeň asijskou rozšířit nejen po celém Česku, ale potenciálně i do zahraničí, kde sršeň způsobuje podobné potíže.
Nasazení pastí ve spolupráci s včelaři
Pasti byly v rámci projektu svěřovány včelařům k pravidelné kontrole; zachycení sršně může odborníkům pomoci při vyhledání hnízda.
Co dělat při podezření na výskyt
Pasti používejte jen v rámci odborně koordinovaného monitoringu: mohou zachytit i jiný hmyz a odchyt jednotlivých sršní nenahrazuje vyhledání hnízda. Podezření na výskyt či hnízdo nahlaste AOPK ČR, například na
Strategický plán eradikace sršně asijské v ČR
Ministerstvo životního prostředí v součinnosti s odborníky připravilo komplexní Plán eradikace sršně asijské. Stanovuje postupy pro monitoring, vyhledávání a odstraňování hnízd a spolupráci příslušných institucí.
Z časopisu včelařství
