Není ležan jako ležan
Včelaření v ležanech nabízí nejen lepší přehled ve včelstvu a nižší fyzickou zátěž, ale také optimalizaci využití včelí energie. Tento způsob chovu včel si získává stále větší pozornost mezi včelaři. Běžně zimujeme přibližně 60 včelstev v ležanech a během sezóny toto číslo stoupá až na 100. Společně s manželkou se zaměřujeme na včelaření v ležanech, apidomky a apiterapii a rádi se o naše znalosti dělíme s ostatními včelaři. Naším posláním je vrátit se ke kořenům včelařství, respektujeme přirozený životní cyklus včel, který je o miliony let starší než lidská existence. Úl ležan s úzkovysokou rámkovou mírou nejvíce připomíná přirozené prostředí včel v přírodě.
Téma ležanů mě provázelo během celého studia v Nasavrkách a následně ve studiu oboru Učitel včelařství. Od prvních článků o ležanech v časopise Včelařství uplynulo několik let a poptávka po včelaření tímto stylem stále roste. Po mnoha dotazech a žádostech o zkušenosti jsme přesvědčeni, že úzkovysoká rámková míra 30 × 43,5 cm, která je stará přes 100 let, je jednou z nejlepších pro včely i včelaře. První zmínky o této míře pocházejí z roku 1875 z Haličského království, později byla přijata na Ukrajině v roce 1918 a v roce 1951 v Polsku.
Ležan je úl, který umožňuje horizontální včelaření. Jedná se o "bednu" s výklopným víkem opatřeným větracími otvory a dvěma česny. Uvnitř jsou umístěny různé přepážky: pevná pro rozdělení úlu na možný oddělek nebo pro ukončení včelstva; zateplovací přepážky pro ochranu včelstva z boků; svislá mateří mřížka; kapsové krmítko; a mezi 18 až 24 rámky o rozměru 30 × 43,5 cm, přičemž využíváme rámky typu hoffmanského. V souborech úlu naleznete také horní uteplivku, silné plátno a dřevěné hranolky mezi horními loučkami. Strop je pokryt laťkami s větracími mřížkami pro cirkulaci vzduchu. Výklopná střecha je praktická, protože ji není třeba nikam odkládat a také slouží jako bariéra při kontrole včelstva, čímž zabraňuje včelám proniknout do prostoru otevřeného úlu.
Při včelaření v ležanech je důležité si uvědomit, že tento úl může fungovat plnohodnotně i bez nutnosti přidávat další nástavky nebo medníky. Existují ležanové úly, které umožňují vložení medníků, což je výhodné pro odebrání jednodruhového medu nebo při nárazové snůšce. I bez medníků však ležan zůstává plnohodnotný úl, což ho odlišuje od kombinovaného včelaření, kde samotné plodiště nepostačuje.
Přestože často přednášíme na včelařských setkáních, občas narazíme na předsudky, jako jsou: "Z ležanu není med." nebo "Včelaření v ležanu je krok zpět." Tyto názory dnes můžeme s jistotou vyvrátit. Staré české přísloví říká: "Úl medu nepotí!" V ležanech se získá stejné množství medu jako v jiných úlech. Důležitou součástí naší praxe je, že včely nestresujeme úplným vytočením medu. V úlech s rámkovou mírou 30 × 43,5 cm ponecháváme medný věnec nad plodištěm vždy neporušený, ať už v letním či zimním období, po zakrmení invertním krmivem ukládají včely sirup pod tento věnec. Takže včelí chomáč začíná na jaře, když matka klade, konzumovat přirozené medové zásoby.
Včelaření v ležanech není krok zpět. Dnešní výroba těchto úlů využívá moderní materiály a technologie, což jejich efektivitu neustále zvyšuje. Pokud je použita správná rámková míra, včelám se v ležanu daří výborně. Snažíme se maximálně vyhovět jejich přirozeným požadavkům, jak by žily v přírodě. Na podzim přetváříme včelí dílo do "dutiny" na 7–8 plástech o půdorysu 30 × 30 cm a výškou 45 cm, což představuje objem asi 40 litrů. Otakar Brenner ve své knize Nástavkový úl popsal, že tento půdorys odpovídá velikosti přirozeného včelího chomáče.
Z výzkumů amerických vědců víme, že včely preferují přirozené dutiny o objemu 40–60 litrů. S napětím sledujeme závěry, které přijdou od polských včelařů monitorujících divoké včelstva v brtích umístěných v lesích na česko-polské hranici. Klademe důraz na výběr vhodné rámkové míry. Například rámky o rozměru 39 × 24 cm do ležanu nepatří, protože nejsou vhodné pro zimování ani jarní rozvoj včel. Úl typu ležan preferuje vyšší rámkové míry nad 30 cm. V naší rozmanité České republice, co se týče přírodních a klimatických podmínek, se ležan jeví jako univerzální úl pro všechny tyto variace. Dokonce existují ležany s užšími rámky 24 × 43,5 cm pro vysoké horské polohy, což umožňuje i obyvatelům hor, kteří se potýkají s pozdním jarním rozvojem a dlouhým zimováním, efektivně včelařit.
V evropském včelaření se v ležanech používají různé rámkové míry. V Maďarsku, které je největším producentem medu v Evropě, je 50 % všech úlů založeno na rámkové míře 42 × 36 cm. Na Ukrajině a v Polsku je častá míra 30 × 43,5 cm. Ve východnějších oblastech dominuje míra 43,5 × 30 cm, přičemž včelaři zde často řeší problémy s přezimováním kvůli nízké rámkové míře.
Tento způsob včelaření má své kořeny v historickém přizpůsobení se přirozenému prostředí včel, které původně obývaly dutiny stromů, ať už ve vzpřímené nebo vodorovné poloze. Lidé se snažili napodobit přírodní prostředí včel chovem v klátech ve vzpřímené i vodorovné poloze, známých jako klát ležák nebo špalek. Další rozšíření včelaření probíhalo prostřednictvím brtnictví jak ve svislé, tak vodorovné poloze.
Dělení včelího díla na nástavky, plodiště a medník se začalo vyvíjet až v 18. století s příchodem rozběrného díla a rámečků. Antonín Janiš u nás rozřezal klát na věnce, a velkým propagátorem rozběrného díla byl polský včelař Jan Dzierżoń. Dále přispěli významní včelaři jako Petr Prokopovič, Charles Dadant a Lorenzo Langstroth.
Mezi nejčastější a také nejdůležitější otázky včelařů patří, jak léčit varroázu v úlu typu ležan. Každému ošetření včelstva, zejména před vytvořením zimní generace včel, by měl předcházet monitoring dle nařízení Státní veterinární správy. Doporučené metody monitoringu zahrnují smyvy alkoholem, moučkovým cukrem nebo CO2. Včely se odebírají z plodového plástu pro dosažení co nejpřesnějších výsledků. Výhodou ležanu je, že po otevření střechy máme okamžitě přístup k plodovému plástu. V ležanu se plodové těleso skládá zhruba z 6–8 pláství s typickou rámkovou mírou 30 × 43,5 cm na jedné plástové ploše během sezóny. Oproti tomu u Adamcovy míry (39 × 24 cm) může být při prohlídce plodiště nutné projít až 22 pláství.
Při čtení příbalových letáků léčiv doporučených Státní veterinární správou pro boj proti varroáze, nejčastějšímu onemocnění včel, zjistíme, že většina z nich by měla být umístěna v blízkosti plodového tělesa. Je to proto, že mnoho nemocí včel, od varroázy přes mor a hnilobu včelího plodu až po zvápenatění, se přenáší právě přes plod. Ležanové úly nám umožňují účinné a přímé ošetření včelstva, neboť otevřením úlu se okamžitě dostaneme ke plodovému tělesu bez nutnosti odnímání nástavků.
Zootechnické postupy v ležanu jsou jednoduché a rychlé, což umožňuje přizpůsobení opatření každému včelstvu. Na jaře přidáváme rámky jednotlivě, čímž eliminujeme riziko podtržení jako u celého nástavku. Ležan také umožňuje vytvářet oddělky i podnikat opatření proti rojení, usnadňuje chov matek a lze v něm zazimovat dvě včelstva nebo jedno včelstvo a záložní oddělek.
Ležany jsou ideálním řešením i pro ty, kteří by nástavkové včelaření nezvládli, jako jsou lidé s fyzickým omezením, ženy nebo starší osoby. Oblíbené jsou ve včelařských kroužcích, kde se děti a začínající včelaři rychle zorientují v úlu, snadno najdou plodové těleso a zásoby a mohou cíleně zasáhnout tam, kde je potřeba. Ležan je také ideální volbou pro ty, kteří chtějí mít jedno včelstvo v sadu pro opylování vlastních plodin.
Klimatická změna a proměnlivé počasí s tendencí teplejších zim činí z ležanu ideální úl pro udržitelné včelaření s individuálním přístupem ke každému včelstvu. Včelař si v ležanu může dovolit věnovat každému včelstvu potřebnou péči, protože kontrola a případné zásahy zaberou jen několik minut. Potom už nezbývá než se posadit vedle úlu do křesílka a užívat si spokojené bzukot včel.
Z časopisu včelařství Ing. Alexej Bezrukov
