Med patří mezi nejdůležitější včelí produkty, je však také velmi náchylný k okolním vlivům, proto je důležité naučit se ho účinně chránit před jeho znehodnocením. Nekvalitní med jistě není dobrou známkou pro jakéhokoli včelaře.
Podle německého odborníka dr. A. Büdela, který se v šedesátých letech zabýval především tzv. včelí fyzikou (tedy vlivem fyzikálních skutečností na život včel v úlech), existují dva způsoby, jak se může med z hlediska fyzikálních vlivů zkazit. Jedná se o vysokou vlhkost a přehřátí.
Med je hygroskopický: při styku se vzduchem může přijímat nebo uvolňovat vlhkost podle okolních podmínek a vlastního obsahu vody. Příliš vysoký obsah vody zvyšuje riziko kvašení.
Včely dokáží svůj příbytek potřebám medu velice dobře přizpůsobit. Podmínky v úlu se mění podle síly včelstva a počasí; důležitou roli při zrání medu má odvětrávání a zahušťování zásob.
Uskladnění medu
I pro uskladnění medu si včely vytvořily mnohem příznivější podmínky, než dokážeme my. Včely med zahušťují a zralé zásoby v plástech zavíčkují, čímž je chrání před okolním vzduchem. Dostatečně silné včelstvo lépe udržuje podmínky potřebné pro zrání zásob. Pokud je v medníku plno volného místa a počasí se prudce ochladí, teplota v úlu klesne pod ideální hranici, stoupne vlhkost vzduchu a med, který se včely snažily zahustit, nasákne přes noc vodu a zrání medu se může zpomalit.
Kvalita medu
Boj o kvalitu medu tedy začíná ještě před jeho vytočením z plástů. Od počátku se včelař musí starat o dostatečné obsazení medníků. Pokud jsou nějaké nedostatečně obsazovány, přemístěte je pod plodiště, přičemž nad ním ponechte jeden. Včely pak vyprázdní spodní medníky a všechny své zásoby zhustí do medníku horního. Zdravotní stav včelstev je třeba průběžně sledovat a při podezření na onemocnění postupovat podle aktuálních veterinárních doporučení.
Další nebezpečí hrozí medu při jeho uskladnění. Z důvodů výše popsaných a proto, že vodnatý med si svou kvalitu není schopen udržet kvůli kvašení, uchovávejte med v čistých, dobře uzavřených nádobách a v suchu. Není tedy zcela vhodné uskladnit ho ve speciálně neupraveném sklepě či dokonce venku, kde je vlhkost velmi vysoká k večeru a v noci či za deště. Vyzkoušejte jiné místo ve vašem domě, může to být například chodba apod.
Znehodnocení medu je dobře vidět zvláště na déle uskladněných sklenicích (každý ze včelařů i spotřebitelů to měl jistě šanci někdy zahlédnout). Pokud se totiž k medu může dostat vzduch, můžou se k němu dostat i vodní páry. Ty nejprve vyrovnávají vlhkost ve sklenici s vlhkostí okolí a poté se na povrchu medu začne tvořit tenká vrstva medu zředěného. Později se tato vrstva bude prohlubovat. Vznikne tak ideální prostředí pro kvašení, které značně ubírá medu kvalitu.
Krystalizace medu je přirozený proces, který závisí zejména na jeho složení a teplotě; sama o sobě neznamená znehodnocení. Vyšší vlhkost má pak i špatný vliv na jakost uskladněných nezavíčkovaných plástů. Med absorbuje vodu stejně, jako v jiných případech. Proto skladujte plástve pokud možno zavíčkované (neboť právě to ho před zvlhnutím ochrání) a částečně je odvíčkujte před vložením do úlů.
