První zmínky o chovu včel v českých zemích lze nalézt v záznamech kronik již z roku 993, za vlády Boleslava II. se přiznává desátek těžby medu z přináležejících dvorů. Jako všude ve světě, tak i v českých zemích postupem doby vznikala různá uskupení včelařů a zpracovatelů včelích produktů, různé cechy a sdružení. Jedním z nejvýznamnějších úspěchů pak bylo vydání patentu o chovu a ochraně včel Marií Terezií v roce 1775.
Článek zveřejněný v roce 2011 popisuje také tehdejší stav a očekávání. Údaje o současnosti a výhledu jsou dobové.
První větší včelařský spolek byl založen roku 1872. Na svém počátku sdružoval 10 včelařských spolků, které se do roku 1920 rozrostly na 357 a dnes jich je v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo podle původního textu přibližně 1 100 Jde o Český svaz včelařů, který svůj název nese až od roku 1970.
Historický vývoj včelařství v ČR
Počty včelstev v průběhu doby kolísaly a to většinou v důsledku celospolečenských a hospodářských změn. V roce 1869 činil stav včelstev českých zemí 226846, v roce 1900 to bylo již 311495 včelstev. V období první světové války se projevil pokles; na jaře roku 1919 bylo zaregistrováno pouze 280 926 včelstev. Podobně tomu bylo v období druhé světové války. Před jejím počátkem v roce 1936 stavy dosáhly až 650660, avšak v jejím průběhu poklesly až na pouhých 396690 včelstev spočtených v roce 1942. Od roku 1945, kdy bylo zazimováno 664439 včelstev, bylo dosaženo rekordního počtu a to v roce 1990 stavem 807429 včelstev.
Dobový pohled na stav včelařství v ČR
Rok 1990 byl rokem velkých politických a celospolečenských změn. Počty včelstev od této doby totiž klesly celkem o 36,8 % a tak na konci roku 1997 bylo 58 649 včelaři v ČR zazimováno 510 363 včelstev. Podle původního textu pak počty včelařů i včelstev dále poklesly a později se situace začala obracet.
Včelařství v České republice je řazeno mezi zemědělskou činnost, podporovanou státem. Původní text popisoval také roli Českého svazu včelařů při rozdělování státní podpory.
České včelařství podle dobového textu podporovalo i to, že 97 % chovatelů bylo sdruženo ve spolku - Českém svazu včelařů (ČSV), který aktivně spolupracuje se státní správou. České včelařství má zajištěn velmi dobrý systém boje proti včelím nemocem, má dostatek levných domácích léků, noví i pokročilí včelaři mají možnost kvalitního odborného vzdělávání v oboru a to prakticky z jejich strany zdarma, mají zajištěn odbyt produktů ze své včelařské činnosti, mají zajištěny základní včelařské potřeby v dostatečném množství i kvalitě atd.
Autor zdůrazňoval také význam systému péče o zdraví včel a práce Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic.
Trh se včelími produkty a jejich odbyt od včelařů je poměrně dostatečně zjištěn. Podobně je tomu i se základními včelařskými potřebami. Díky těmto faktům lze v současné době české včelařství považovat za plně soběstačné. Profesionální včelařské potřeby můžete zakoupit v našem eshopu.
Dobový výhled do budoucna spočívá samozřejmě na celospolečenských, hospodářských, ale i legislativních podmínkách. S přihlédnutím k dříve uvedeným vstupním podmínkám a skutečnosti, že v současnosti nejsou řešeny, lze předpokládat stálý úbytek včelařů, doprovázený i úbytkem včelstev. Přitom se dá předpokládat zvyšování počtu včelstev chovaných jedním včelařem a snižování věkové hranice včelařů. To však nenahradí chybějící počet včelstev pro dobré opylení všech hmyzosnubných rostlin, protože tak velký nárůst této statistické hodnoty je v našich hospodářských podmínkách a s přihlédnutím právě k vysokému věku včelařů nepředpokládatelný.
Chtělo by to více osvětových a reklamních akcí zaměřených na propagaci včelařství či včelích produktů a to jak na regionální, tak i na celostátní úrovni, prosazení legislativní jistoty podpory chovu včel atp.
Zaměřit se na ekologickou výchovu, počáteční finanční prostředky pro podnikání organizací (myšleno výdělečnou činnost), léčení včelstev atp.
