Gershom Franklin White - Průkopník veterinární medicíny včel

Roku 1888 napsal Matěj Hlinecký do časopisu Český včelař závažné pojednání, v němž se mimo jiné praví: „Mezi zla, proti kterým včelaři marně bojují, v první řadě náleží hniloplod, proti kterému se léku a koření marně hledalo. Hrozná tato příšera řádí v Dánsku, Anglii a Norvéžsku.„

Tato zhoubná nemoc nebyla vzácností ani v českých zemích. Potýkali se s ní snad všichni včelaři, aniž by věděli, proti čemu vlastně bojují. Dnes už sice o moru včelího plodu a o bakterii Paenibacillus larvae, která jej způsobuje, víme mnohem více než roku 1888, ale úspěšně bojovat proti tomuto onemocnění se stále nedaří. Za to, že známe jeho původce, vděčí včelaři po celém světě doktoru Gershomovi Franklinu Whitovi.

Gershom F. White, B.S., Ph D., M.D., se narodil 22. prosince 1873 v Hooksburgu v Ohiu ve Spojených státech. Svá dlouholetá studia biologie zahájil na ohijské veřejné Skote, dále pokračoval na Ohijské univerzitě. Comellovč univerzitě. Univerzitě George Washingtona a Univerzitě Johna Hopkinse. Již během studií se zaměřil na bakteriologii zvířat, zejména pak včel. Bakteriologie byla v té době velice mladým oborem. Anglické slovo „bacteriology" bylo sice poprvé použito roku 1886, ale ještě po řadu let nebyla bakteriologie vědním oborem v tom pravém slova smyslu.

Neprozkoumané pole

Jestliže studium bakterií bylo na začátku 20. století v plenkách, studium mikroorganismů včel na tom bylo ještě o poznání hůře. Včelařům po celém světě páchala škody onemocnění, která mnohdy ani neuměli pojmenovat. V českých zemích se mělo dlouho za to, že „hnilobu Červa" nebo „morovinu“ způsobuje zkažený úlový vzduch nebo zavíječ voskový. Němečtí včelaři konce 19. století považovali za důvod záhadného onemocnění čisté genetickou stránku včely, v severských zemích se zase vžila představa, že úhyny jsou způsobovány prochlazením plodíšté. Jíní se domnívali, že Škody páchá neznámá houba. Teorií a dohadů byla spousta, ale fakta žádná. Je docela možné, že v řadě úhynů způsobených morovínou, jak tehdejší včelaři onemocnění nazývali, ve skutečností o mor ani nešlo. A právě do tohoto neprozkoumaného pole vstoupil Gershom White.

Na americkém kontinentu byl prvním, kdo se zabýval nemocemi včel. Už při studiu se stal spoluautorem „Předběžného vyšetření příčin infekční nemoci v newyorském státě“. Ze vzorků rozkládajících se larev se mu podařilo izolovat bakterii Bacillus alvei. V roce 1907 pak popsal původce moru včelího plodu bakterii Bacillus larvae, dnes známou jako Paenibacillus larvae. A tak se mohl svět seznámit s původcem nejzávažnějšího onemocnění včel. Doktor White následně napsal 14 dalších studií o nemocech včel, zabýval se zejména morem a hnilobou včelího plodu, bakteriemi vyskytujícími se na včelnici, nosemou a virem pytlíčkovitého plodu (SBV).

Poté White pracoval v Division of Bee Culture, kde se ale začínají objevovat spory mezi ním a jeho spolupracovníky. Ti si ho sice vážili pro jeho „vzácné schopnosti", ale jinak ho považovali za nekomunikativního introverta. Prý nebyl příliš otevřený spolupráci v týmu. Spory vyústily i v to, že jeho nadřízení mu odmítali dát souhlas pro publikování řady studií. Po dlouhých tahanicích nakonec jejich souhlas získal.

Roku 1917 White odešel do vládní instituce Bureau of Entomology zaštiťované ministerstvem zemědělství. Jeho práce byla přerušena první světovou válkou, kdy sloužil jako armádní doktor. Po skončení války pokračoval ve své práci. Nezabýval se jen včelami, ale i nemocemi ostatního hmyzu. Dokonce pracoval na chovu sterilních larev much, které by mohly být

použity chirurgy při léčbě zánětů kostni dřeně. Popsal bezpočet nemoci hmyzu a vyvinul nové metody biologického boje s radou škůdců.

Doktor White neočekávaně zemřel uprostřed rozpracované studie 27. dubna 1937. Nikdy se neoženil, svůj život zasvětil entomologickému výzkumu. V jeho nekrologu z téhož roku se píše: Smrtí doktora přišla věda přišla o nadšeného, pečlivého a usilovného výzkumníka. “. Pro mnohé je doktor White dodnes silnou inspirací. Jeho život a dílo připomíná, že se nemáme bát neprobádaných oblastí, ale naopak usilovat o jejich poznání.

Z časopisu včelařství  Erik Tihelka