Tvorba oddělků, jak pečovat o roje a oddělky?

Letošní způsob jara zdá se být poněkud neobvyklý. Silná včelstva s dostatkem glycidových zásob neměla problém s rozvojem ani v chladných dnech, pylové zásoby si doplňovala v krátkých intervalech, kdy počasí dovolilo. Všechny významné rostliny postupně odkvetly bez možnosti plného využití jejich potenciálu, ale doufejme, že alespoň všudypřítomná řepka prodlouží své kvetení, léčivý hloh a javor klen poskytnou vydatnou snůšku a dočkáme se i nabídky akátového nektaru. Úlový prostor i tak musíme kontrolovat a rozšiřovat, i když se nezdá, že by přínos sladiny byl znatelný. Včelstva, která nemají nouzi o pastvu ve svém okolí a využívají každou chvilku, kdy sluníčko ohřeje česna, se i tak mohou velice brzy dostat do rojové nálady. První medobraní letos určitě nebudou z těch nejčasnějších.
 

Přeléták

Protirojová opatření jsme si již popsali, ale i přes přidávání nástavků, chov trubců ve stavebních rámcích, ochlazování plodového tělesa vkládáním mezistěn, oslabování včelstva tvorbou oddělků a odebírání zásob může dojít k naražení matečníků s následným vyrojením. Takto pokročilou rojovou náladu již nejde utlumit odstraněním matečníků ani dalším rozšířením prostoru. Pokud již nalezneme větší množství i byť jen otevřených matečníků, ale ještě nedošlo k rojení, bude nejjistějším opatřením vytvoření tzv. přelétáku. Na místo původního úlu, který přemístíme do jiného místa na včelnici, vystrojíme nový úl (dno, nástavek - může jít i o celý medník a víko) do kterého dáme medné plásty, souše,  plást s plodem a nejstarším matečníkem, ale bez matky, která zůstane v původním úlu. Zde přebytečné matečníky odstraníme a uvolněný prostor doplníme mezistěnami. Původnímu včelstvu jsme radikálně odstranili všechny létavky a tím odebral včely, které by se rojily a zajišťovaly přísun nektaru. Proto včelstvu musíme ponechat i dostatek zásob. V novém včelstvu dojde k aktivaci nouzového režimu, kdy zbylé včely musí zajistit holou existenci oslabeného včelstva mobilizací funkcí, které již měly zastávat odebrané mladušky a rojení bez matky se již neuskuteční. Včely v přelétáku upnou svou aktivitu k úpravě prostoru a výchově nové matky. Po 9 dnech zkontrolujeme vylíhnutí matičky a případně odstraníme nouzové matečníky, které v osiřelosti ještě včely mohly narazit. Rojové matečníky také můžeme nahradit prošlechtěným umělým matečníkem případně

po časovém odstupu přidanou mladou, oplozenou matičkou. Po týdnu zkontrolujeme její rozkladení, v připadě matečníku nejdřív po dvou týdnech. Plást s matečníkem doporučuji i v oddělcích označit např. napínáčkem, aby kontrola vylíhnutí proběhla šetrně, bez velkého rušení, které může být příčinou nezdařilého přijetí a rozkladení nové matky. Včelstva v přelétáku následně můžeme posílit o plodové plásty se zavíčkovaným plodem, který pomohou jeho rozvoji, nebo ho po odstranění staré matky v původním včelstvu můžeme opět pospojovat. Původní včelstvo s brzy nahradí létavky a vrátí se do normálu, kdy jsme mezi tím mohli provést další potřebné úkony, jako rozšíření plodového tělesa mezistěnami, přidáním nástavku ale i výměnu staré matky. U obou včelstev se opět staráme o jejich kondici, kontrolujeme kladení matky a rozšiřujeme prostor pro snůšku.

Péče o roje

Může nastat situace, kdy přes všechna opatření přeci jen došlo k vyrojení, případně jsme získali nové včelstvo od včelaře v podobě roje známého původu. Roj dobře zužitkujeme, i když je třeba vytvoří nové včelstvo jiné rámkové míry než jakou používáme. Mějte na paměti, že žádný roj nestojí za poškozené zdraví a sbírejte jen ty dostupné, s použitím bezpečného vybavení. Pro usazování rojů bylo popsáno více způsobů, které vycházejí z předpokladu, že je nutné zabránit včelám opakovanému vzlétnutí a potlačit rojovou náladu snížením teploty celého hroznu. Pokud se nám s prvním oklepnutím roje povede i usazení matky, ostatní včely, které zůstaly rozptýleny, se brzy stáhnou do její blízkosti. Pro svou vytrvalost je možné rojící se včely sebrat i na etapy, ale jejich mírnost postupně opadá. Vyvěšený roj, máme-li možnost, mírně porosíme vodou z rozprašovače nebo mlhovkou z hadice, čímž včely ztěžknou a lépe je setřeseme do vhodné nádoby (roják, rojochyt, plastové vědro apod.). Protože nedisponuji v místě své včelnice chladným prostorem, kde by bylo možné roj nechat zklidnit, používám pro usazení rovnou úl se zasíťovaným, plně odkrytým dnem, ve kterém uzavřu česna i očka a umístím ho do stínu stromů. Použiji 2 nástavky, kdy do spodního umístím rámky s mezistěnami, 1 plástem s otevřeným plodem (ale není nutné) a 1 souší, do které naliji cca llitr vody (případně vydatně postříkám stěny úlu). Druhý nástavek použiji jen jako manipulační prostor, aby nedošlo к mačkání a zapaření včel. Do takto připraveného úlu přesypu celý roj o hmotnosti cca 2 kg a uzavřu jej víkem.

Do druhého dne se roj natáhne mezi rámky, něco málo včel, které jsou na víku a po stěnách prázdného nástavku s pomocí dýmáku a lehkým oklepnutím nechám sestoupit níže a podle potřeby nástavek odeberu nebo upravím pro následné krmení (folie, vložení krmítka), úl přemístím na konečné místo a česno otevřu. Včely, které byly nasáté medem, již zásoby zkonzumovaly nebo uložily. Teprve třetí den, pokud není vydatná pastva neboje deštivé počasí, přikrmuji v dávce 1-1,5 litrů cukerného roztoku v poměru 1:1 na týden. Podněcování opakuji tak dlouho, dokud se pastevní nabídka nezlepší, případně do vystavení mezistěn v požadovaném počtu. Řidší roztok podporuje stavbu na mezis-těnách, ale menší dávky neomezí matku v plodování. Po týdnu zkontroluji kladení matky, a pokud je vše v pořádku a ve včel-stvu ještě není zavíčkovaný plod, provedu ošetření Formidolem (přípravkem na bázi kyseliny mravenčí) po předchozí úpravě dna (vložení podložky). Odměnou za jistou pracnost je sledování pracovního úsilí včelstva a jeho obrovského regeneračního potenciálu, kdy ještě zcela nevystavěné buňky mezistěn jsou již zakladené matkou a panenské dílo v celém úle se postupně plní všemi vývojovými stádii nové generace i čerstvými zásobami. Všechno v úle je nové, voňavé a svěží jako ukázka očisty a touhy po novém životě. Zaostává-li včelstvo ve svém vývoji, je pravděpodobně v příliš velkém prostoru, který teplotně nezvládá a je lépe ho zúžit přepážkou, případně jeho záchranu zvážit. Na místěje i brzká výměna matky, která je buďstará, případně s vlohami pro rojení. Neobjeví-li se plod,
pravděpodobně se nejedná o prvoroj, ale

o roj s neoplozenou matkou, případně se matka ztratila. Pokud však řešíte roj neznámého původu, a jako včelaři budete každoročně kontaktováni s žádostmi o likvidaci rojů, je variantou rychlé utracení s užitím technického benzínu v plastovém pytli, s následným spálením.

Péče o oddělky

V oddělcích, které jsme si již založili v květnu, provádíme jen nejnutnější zásahy. Kontrolu kladení vykonáme velice šetrně nejdřív po 14 dnech od vylíhnutí matky. Po tuto dobu vystačí včelstvo se zásobami, které jsme mu poskytli, ale pokud chceme zajistit dostatečnou stavbu a optimální podmínky pro rozvoj, nenecháme množství zásob jen na přínosu z pastvy. V od-dělku není mnoho létavek a není-li snůška vydatná, všechny činnosti by stagnovaly. Mladé včelstvo lze dobře podnítit podáním nezkonzumovaných zimních zásob, které jsme odebrali produkčním včelstvům před snůškou, můžeme jim postupně předkládat i melecitózni zásoby, které máme uskladněné z loňského podletí. Než se v oddělku vylíhne první generace nových včel, což bývá za optimálních podmínek měsíc po založení oddělku se zralým matečníkem, chráníme ho před vyloupením, a to nejen včelami, ale i vosami. Vstup do úlku omezíme jen na malý otvor, případně jen otevřené očko. Jak matička zaploduje volný prostor po vylíhlých mladuškách, přistoupíme к rozšíření oddělku. V této fázi i obvykle mladé včelstvo nakupujeme od chovatele a je na místě ho přeložit z přepravního kartonového nebo zapůjčeného plemenáče. Pokud nemáme souše, budeme ho v novém úlu rozšiřovat pouze mezistěnami. Do volného prostoru se bude hodit i kapsové krmítko, které z 11 rámkového nástavku obsadí 2, dalších 6 přeložíme s oddělkem a zbylé 3 pozice obsadíme mezistěnami, které vložíme před krycí plásty z obou stran, blíže к plodovému tělesu a jednu na okraj plodového tělesa, blíže krmítku. Doplníme krmítko roztokem cukru v poměru 1:1, v množství 1 litr na týden a zakryjeme parotěsnou fólií. Po týdnu kontrolujeme opatrně stav. Už při otevření úlu, po odstranění fólie i bez zakouření poznáme, jak se oddělek vyvíjí. Pokud včelky sedí v uličkách na plástech a nevěnují nám pozornost, okraje mezistěn se bělí čerstvým voskem a krmítko je prázdné, jsou to signály, že vše je v pořádku. Zkontrolujeme mezistěny, kde stavba není dokončená, můžeme plást přisunout blíže к plodovému tělesu a doplníme zásoby. Jsou-li mezistěny vystavěny, většina prostoru zakladena nebo zanesena zásobami a každý plást je plně obsednut včelami, rozšíříme oddělek na 2 nástavky. Pracujeme rychle, abychom nevzbudily nežádoucí zájem slídiček a lépe v odpoledních až podvečerních hodinách, kdy již není takové riziko loupeže. Pro udržení lepší teplotní pohody si připravíme přepážku, která bude umístěná ve spodním nástavku a bude dosahovat až na dno úlu. Včelám ohraničí prostor, který budou mít к dispozici do doby, až svou početností obsadí celý prostor. Zde je možné využít i možnost variability úlu a umístit rámky na teplou stavbu, aby se nám včely širším česnem nedostávaly do prostoru za přepážkou. Uspořádání plástů je stále logické, akceptujeme celistvost plodového tělesa. a tak plásty s plodem umístíme nad sebe nové mezistěny do jejich blízkosti a pote zásobní plásty. Snažíme se, aby 2 mezistěny nebyly nad sebou, ale vzhledem k tomu. že v této době již okolní teploty bohatě převyšují 20° C, nečiní to takový problém jako při rozšiřování včelstev na jaře ke stěně  každého nástavku vložíme krycí plást, může být se zásobami, následuje mezistěna a pak polovina plodových plástů, opět mezistěna a krycí plást. K původním 9 plástům jsme nyní přidali 4 mezistěny. Ve rodním nástavku máme 5 plástů, 2 mezistěny a přepážku, v horním nástavku 4 plásty, 2 mezistěny a dvourámkové krmítko do kterého nyní podáváme 1.5 l cukerného roztoku. Po týdnu opět provedeme kontrolu dostavěných mezistěn a doplníme zásoby. Pokud množství včel dostatěčně obsedá celý prostor a zásoby jsou odebírány, vkládáme další mezistěny к plodovému tělesu v obou prostorech a posunujeme přepážku i krmítko. Tak jak se líhnou další stavby schopné mladušky, jde stavba rychleji. Nesmíme ale překrmovat včelstvo na úkor kladení matky. Po odstranění přepážky ve spodním nástavku můžeme přetočit celou úlovou sestavu na studenou stavbu a umožnit včelám přípravu prostoru na zimní sezení. Do poloviny srpna včelstva za průběžného podněcování vystaví tolik díla, aby v pohodě mohla zazimovat ve dvou nástavkovém úlu a v dostatečné početní síle. Jinak i oddělek sledujeme na spad roztoče Varroa destructor a provádíme opatření na jeho omezení. Vzhledem к tomu, že oddělku nebudeme odebírat zásoby, můžeme preventivní ošetření kyselinou mravenčí provádět po rozkladení matky kdykoliv, za optimální teploty mezi 20-25° С a opakovaně ve 14 denním intervalu, které zajistí účinek i na čerstvě vylíhnutý plod. Česno sílícího oddělku můžeme postupně zvětšovat, zejména pokud se již do úlu vrací víc včel a ty se zde hromadí. Zprvu bývá letová aktivita velice nízká a není třeba se znepokojovat, ale létavky s pylovými zásobami jsou dobrým ukazatelem nového funkčního společenství. Pokud se ale něco nedaří a oddělek neprosperuje, je potřeba odhalit příčinu a zvážit, zda se vůbec pokoušet o nápravu nebo raději včelstvo pospojovat s funkčním a začít znovu.

Dana Belušová, ZO Kladno vcelarikladno.cz