Postřehy z Apimondie 2025

Světové včelařské veletrhy jsou místem, kde se prolínají nové trendy s dlouholetou zkušeností řemesla. Apimondie 2025 nebyla výjimkou - ukázala, že čelit tlaku levné konkurence a zároveň prosazovat kvalitu je dnes pro evropské včelaře velkou výzvou. V následujícím článku najdete přehled zajímavých výrobků a technologií.

Polské zastoupení: od textilu po nerezovou techniku

Tradičně silné zastoupení měly na veletrhu polské firmy. Například včelařská firma Adámek Vás může zaujmout například kvalitními blůzami, klobouky a ochranným oblečením. Pozitivně lze hodnotit také generační obměnu, která značí stabilitu podnikání. Dalším výrazným zástupcem byl Apikoz, prezentující široké portfolio nerezového vybavení - vařáky na vosk, sušičky pylu, dekrystalizační zařízení a kompletní linky na vytáčení medu.

Zamyšlení nad kvalitou a zpracováním: když cena vítězí, řemeslo trpí

Nerezové zařízení pod lupou

Svary a spoje: Na mnohých výrobcích byly patrné nedokonalé svary a špatně provedené spoje. Namísto průmyslové preciznosti šlo spíš o improvizovaná řešení bez důrazu na detail a životnost.
Dna medometů: Neodborné provedení dna znamená horší odtok medu a problematickou údržbu hygieny. U některých produktů byly zaznamenány ostré přechody nebo dokonce otvory, tam kde by měla být hladká zaoblená plocha.
Kazety (koše) medometu: Ostré okraje kazety představují riziko pro práci i pro samotné rámky. Bodové svary působily chatrně, což může vést k brzkému opotřebení a poruchám.
Povrchové opracování: Po laserovém stříhání a ohýbání nebyly odstraněny ostré hrany, což je nebezpečné pro uživatele.
Šrouby a matky uvnitř medometu: Velkým neduhem byla i přítomnost obyčejných šroubků ve vnitřních částech. Nepoužití antikorozních šroubů je řešení neodpovídající profesionálnímu včelařskému vybavení.

Výsledkem je sice nižší cena, ale takové medomety patří do jiné kategorie, co se týče bezpečnosti i životnosti.

Kopírování designu: past špatných napodobenin

Někteří výrobci se snaží napodobit úspěšné značky. Největším úskalím je však nekvalitní převzetí funkčních detailů. Typickým příkladem byl kontinuální separátor, jehož vnitřní šikmé stěny nebyly správně řešeny – systém proto vyžaduje zbytečně vysoký ohřev a riskuje znehodnocení medu. Kritický pohled si zaslouží i absence českých výrobců mezi vystavovateli, kteří by výstavu mohli zužitkovat k rozvoji vlastní produkce. Převaha kopírování místo zdokonalování technologie vede k postupné ztrátě konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Čína a Turecko na vzestupu

Významným tématem byla výrazná expanze asijské a turecké produkce na evropský trh. Čínské firmy jsou známé svou schopností zaplavit svět levnými, a někdy i neoriginálními produkty – od potřeb pro včelaře až po „fake honey“ či včelí produkty v práškovém stavu. Nabídku doplňují plastové doplňky i levná léčiva, která mohou být inspirací, ale často nenaplňují evropské požadavky na kvalitu a bezpečnost. Turecké podniky vsadily na podobný model a jejich produkty – zejména léčiva na bázi kyseliny šťavelové a mravenčí a plastové díly úlů – jsou sice levnější, ale vykazují obdobné nedostatky jako konkurence z Číny.

Konkurence na veletrhu: další hráči a trendy

Pákistán: Stále více se profiluje jako světová velmoc v produkci včelařských oděvů a rukavic, které vynikají prodyšností a komfortem i v letních vedrech.
Španělsko: Překvapilo špičkovým marketingem v oblasti medu a pylu. Malá balení, promyšlený design a profesionální propagační materiály jsou vzorem, jak zaujmout koncového zákazníka.

Souboj o kvalitní úl: Finské inovace v praxi

Finské firmy představily dva přístupy k výrobě moderních úlů z plastu a polystyrenu:

Bezfalcové úly: Tyto modely zcela vzdaly drážky a spoléhaly na to, že se včely při manipulaci jednoduše „odhrnou“. Takový systém nemusí být šetrný a je prakticky jedno, zda je úl falcový nebo bez falců - záleží na chování a obsazení včelstva. Pokud má včelař genetiku, která je "rozlízavá", včely obsadí celou horní stěnu nástavku. Při nasazování dalšího nástavku je včelař stejně pomačká, ať už je systém falcový, nebo ne. Víko úlu je zcela rovné. To znemožňuje jakoukoliv flexibilitu – například mírné nadzvednutí pro vložení něčeho dalšího. Jakmile se víko zvedne, přestane sedět. Ačkoliv to může výrobce popisovat jako pozitivum, pro praktický provoz (zejména při převozu nebo manipulaci praktikanty) si autor videa takový systém nedokáže představit.Pozitiva Inovativní dno: Naopak dno mají Finové vymyšlené velice dobře.
Pylochyt: Je vybaveno sítem, které je v "průvanu", což umožňuje pylu neustále prosychat.
Variabilita: Dno je otočné. Lze jej nastavit tak, aby bylo síto uzavřené.
Tachovské dno: Po otočení se dno změní na princip "Tachova". Plastová deska se dostane těsně pod spodní loučky rámků. Tato deska má pouze dvě malé škvírky po stranách. Tímto způsobem dno celý úl zespodu na jaře dotepluje, což je zásadní i v drsných podmínkách Finska.
Úly s jemným falcem (Paradis Honey): Tento model využívá propracovanější systém s jemnou drážkou a kvalitním plastem. Výhodou jsou také dobře řešená krmítka s vyjímatelnými částmi, což usnadňuje manipulaci i údržbu.

Léčiva a suplementy: nabídka a zkušenosti

Firma Beevital zaujala návštěvníky stabilitou svých výrobků, zejména přípravkem Varromed na bázi kyseliny šťavelové a mravenčí. Z hlediska funkčnosti je velkým přínosem i Mycostop, osvědčený v boji proti zvápenatění plodu – ovšem jeho absence v české legislativě podtrhuje nutnost větší evropské kooperace, zejména v oblasti registrace a sdílení efektivních prostředků.

Srovnání chovu matek: úskalí plemenáčů a efektivnější alternativy

Plemenáče: nejdražší řešení

Odchov matek v klasických plemenáčích je finančně i pracovně velmi nákladný. Včelař musí odebrat značné množství plástů a včel z produkčních včelstev; oplození nebývá zdaleka stoprocentní. Neúspěšné plemenáče pak znamenají ztrátu zdrojů i času během reorganizace včelstev.

Alternativy:

Oplodňáčky: Malé jednotky pro velkochovy. Vyžadují však neustálé obnovování populace a nejsou ideální pro držení větších rezerv matek.
Mini-plusy: Efektivní „zlatá střední cesta“ pro běžné včelaře; lze v nich matky jednoduše přezimovat, na jaře rozdělit a použít dle potřeby.

Mini-plusy zajišťují rezervu matek bez nutnosti složité manipulace a včelaři umožňují rychle reagovat na vzniklé potřeby (například oddělky po snůšce nebo tichou výměnu ve včelstvech).

Filozofie a strategie pro udržitelné včelaření

Apimondie 2025 nám také ukázala, že tlak na nejnižší cenu nutně znamená ústup kvality, bezpečnosti i efektivity práce včelaře. Proto je třeba dávat přednost podpoře české a evropské produkce, nejen při nákupu vybavení, ale i propagací domácího medu a regionální spolupráce.

Český med by měl směřovat primárně k českým zákazníkům, aby se předešlo záplavě nepravého („fake“) medu z dovozu.
Středoevropská spolupráce – silný evropský trh a výměna zkušeností pomohou odolávat globální konkurenci.
Zelená chemie a zootechnika – místo nešetrné chemie klást důraz na technická, přírodní a chovatelská opatření (například klicování matek).

Heslo „med dovézt umíme, opylování nikoliv“ dnes platí více než kdy dřív. Důraz na udržitelný chov a odpovědné nákupní chování je základ pro zdravá včelstva i prosperitu evropského včelařství.

Budoucnost Apimondie a evropského trhu

Další ročník Apimondie se uskuteční v Dubaji v roce 2027. O pořádání následujícího ročníku 2029 usiluje Německo s Leipzig Messe jako silným kandidátem. Důraz na evropskou kvalitu, spolupráci a inovace bude klíčem k dalšímu rozvoji – právě to ukázala Apimondie 2025 jako nejvyšší prioritu pro včelařskou komunitu.

Článek je inspirován myšlenkami z videa na kanálu Včelařství Sedláček