Možné příčiny nepřijetí nové včelí matky

Včelaři se při chovu nových včelích matek často setkávají s různými potížemi. Jedním z problémů může být nepřijetí nové matky včelstvem. Během procesu chovu matek metodou přelarvování se neoplozené matky po vylíhnutí často umisťují do plemenáčů. Toto však přináší riziko, že včely nebudou mladou matku akceptovat.

Pokud by byly matky přidány do oplodňáčků přímo při jejich zakládání, pravděpodobnost úspěšného přijetí je vyšší. Včely v oplodňáčku totiž nemají plod a nemohou si vytvořit nové matečníky. Mezi osazenstvem se v této fázi nacházejí pouze včely, mezistěny na rámečcích a těsto pro výživu. Odsud musí plásty vystavit a až po návratu oplodněné matky z jejího snubního proletu začínají klást vejce. Neoplozené matky jsou zde přijímány včelstvím díky „pudu sebezáchovy“, protože bez matky by společenství nemohlo přežít.

Na druhou stranu, plemenáč, kde se nachází včely na zaplodovaných plástech s vajíčky a larvami různého stáří, vytváří prostředí, kde mohou včely novou matku zlikvidovat, jelikož mají možnost založit si matečníky na nejmladších larvičkách. Proto je důležité zvolit správný způsob integrace nové matky do včelstva, aby se minimalizovalo riziko její ztráty.

Při chovu v plemenáčích je tedy mnohem jistější přidávat oplodněnou matku. Ta by měla být nejprve 1-3 dny uzavřená v klícce nebo pod poklopkou. Podle chování včel po této době lze určit, zda dobu uzavření prodloužit (pokud jsou včely agresivní), nebo nechat včely medocukrovou zátku vykousat a matku osvobodit při jejich přívětivém chování.

Dalším, a pravděpodobně nejpopulárnějším, způsobem zabezpečení budoucí matky je připevnění zralého matečníku na plást se zavíčkovaným plodem. Matečník bývá přijat a matka se do dvou dnů vylíhne. Během její říjnosti vyletí v teplém dni na snubní prolet, a pokud se úspěšně spáří s trubci a vrátí se bez újmy, začne přibližně po deseti dnech klást oplodněná vajíčka. Nové společenství se tak může rozvíjet ve včelstvo.

To objasňuje, proč po založení sedmi plemenáčů byly nakonec přijaty pouze tři neoplozené matky. Existuje však další záhada: proč včelstva v oddělcích vymění původní matku po zakladení plástů a začnou vytvářet matečníky? Včelstva občas vymění přidanou matku, pokud je poškozená, defektní nebo nemocná (často kvůli nosematóze). Včelař na oplozené matce nemusí nic nezvyklého pozorovat, ale včelstvo může vycítit nevhodnost matky a rozhodnout se ji vyměnit. Založí matečníky na jejím plodu a snaží se odchovat zdravou a vitální matku. Podobnou strategii včelstvo aplikuje při "tichých" výměnách starších matek na podzim, kdy si dobře živí velké matečníky a líhnou kvalitní matky.

Výskyt více matečníků (někdy i dva těsně vedle sebe) na plástu obyčejně signalizuje "nouzové" matečníky. Ty vznikají, když včelstvo matku nepřijme, nebo když při manipulaci dojde k jejímu poškození či usmrcení. Matečníky jsou pak založeny na nejmenších larvičkách. Jak je zřejmé z dalšího obrázku, není neobvyklé, že včelstvo zakládá matečníky i na okrajích "přílepků" na plástech, často i původně trubčích.

Včelstvo je inteligentní a okamžitě eliminují chybně přenesené a mechanicky poškozené larvičky, ze kterých by zdravé matky nevznikly. Metoda přelarvování vyžaduje zručnost při přenášení larviček do matečníkových misek a také určitý trénink ve správném podebrání nejmenšího plemeniva. Dobrý zrak a vhodné pomůcky jsou rovněž nezbytné. Šikovní včelaři dokáží přelarvovat i v pokročilém věku. Ti, kteří mají s věkem horší zrak či méně jistou ruku, mohou využít osvědčených systémů jako je Jenter nebo Nicot k získání nejmenších larviček.

Když jsou v plemenáči založené a zavíčkované matečníky, snažit se najít matku je marné. Její absence způsobila, že včelstvo řeší situaci založením a odchovem matečníků. To potvrzuje známou plodovou zkoušku, kterou včelař přesvědčivě zjistí, zda je ve včelstvu matka. Tento "test" je rozumné provést vždy, když ve včelstvu chybí plod, ale matka může být přítomná jen ještě nezačala klást. Vložíme plodový plást s nejmladším plemenivem z jiného včelstva a sledujeme, jestli se objeví matečníky. Pokud se neobjeví, matka je přítomná. Pokud larvičky přemění na matečníky a živí je mateří kašičkou, znamená to, že matka chybí.

Toto stručné vysvětlení by mělo vyjasnit vaše dotazy ohledně problematiky chovu matek. Jsem rád, pokud odpověď pomůže mnoha dalším, neboť chov matek a tvorba nových včelstev je nádherná, ale náročná činnost.

z časopisu včelařství Jiří Sláma