Redukce varroázy s použitím pásků s kyselinou šťavelovou Calistrip®

Shrnutí vychází z článku autorů studie; jeden z autorů je spojen s výrobcem a článek neprošel recenzním řízením.

Firma Calier vyvinula a v EU registrovala Calistrip® Biox – první schválený přípravek svého druhu ve formě pásků k zavěšení přímo do úlu.

Tento článek shrnuje výsledky experimentálního výzkumu zaměřeného na účinnost a bezpečnost pásků Calistrip® v různých podmínkách, včetně období s přítomností i absencí včelího plodu.

Materiály a metody

Použitý přípravek

Calistrip® Biox obsahuje 6,44 g dihydrátu kyseliny šťavelové na pásek a je určený k léčbě vnějších parazitóz způsobených varroou. Doporučené dávkování činí dva pásky na úl (celkově 12,88 g dihydrátu kyseliny šťavelové) s ponecháním v úle po dobu šesti týdnů.

Pokusné stanoviště

Studie probíhala na pokusném včelíně v blízkosti města Montroi ve Španělsku, v klimatických podmínkách mírného pásma. Výzkum byl rozdělen na dvě období – jaro (s vysokou i nulovou přítomností plodu) a přelom podzimu a zimy (s nízkou přítomností plodu).

Organizace skupin

• Experiment 1: 12 úlů, z toho 8 Langstroth s vysokým množstvím plodu, 4 Dadant bez plodu (bezplodost byla navozená výměnou matek).

• Experiment 2: 15 Langstroth úlů, rozdělení na kontrolní skupinu bez léčby (nízké množství plodu) a skupinu léčenou Calistripem® (nízké množství plodu).

Monitoring

V úlech byly používány vložené hygienické podložky k pravidelnému sčítání spadlých roztočů a ve vybraných úlech byly sledovány úhyny dospělých včel (mortalitní klece pod česnem), aby bylo možno vyhodnotit bezpečnost léčby.

Aplikace pásků Calistrip®

V experimentu byly do vybraných úlů zavěšeny dva pásky Calistrip® na 3 týdny a následně nahrazeny čerstvými pásky na další tři týdny. Tento experimentální postup není návodem k běžnému použití; při ošetření se řiďte aktuální příbalovou informací. Umisťování probíhalo do centrální části plodištních rámků s volným přístupem včel.

Po skončení léčby byla do vybraných úlů (v závislosti na skupině) uměle navozená bezplodost (zaklícení matek) a byl aplikován následný kontrastní léčebný zásah jiným přípravkem (Apitraz®), aby bylo možné změřit přežívající reziduální populaci roztočů.

Vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti

Účinnost byla stanovena dle poklesu počtu roztočů varroa během i po aplikaci Calistrip® a po kontrastní léčbě. Bezpečnost byla posuzována sledováním mortality dospělých včel a případného výskytu vedlejších účinků.

Výsledky testování

Stav včelstev a vliv léčby

• V úlech léčených při vysoké přítomnosti plodu došlo k výrazné redukci parazitace a celkovému zlepšení stavu kolonií během 42 dnů, souvisejícímu i se sezónním nárůstem přítomnosti pylu a květu.

• Při testování v období s nízkou přítomností plodu byla účinnost léčby výraznější, úhyny kolonií byly minimální a pouze v jedné byl zjištěn úhyn v důsledku jiných vlivů.

Mortalita včel a vedlejší účinky

Průměrná denní mortalita dospělých včel odpovídala běžným hodnotám (cca 20 denně při základní aktivitě, při vrcholu sezóny 50-60). Maximální hodnoty byly spojeny spíše s manipulací v úlu než s vlastní aplikací kyseliny šťavelové. Ve skupinách s vyšší parazitací byla mortalita výrazně vyšší, v léčených úlech byl úhyn včel po terapii nižší. Nebyly zaznamenány závažné nežádoucí účinky na včely ani plod.

Účinnost léčby proti varroa

• Vysoká přítomnost plodu: Účinnost léčby dosáhla průměrně 74 %, což je nadstandardní výsledek pro organická léčiva za těchto podmínek.

• Úly bez plodu: Efektivita přesáhla 86 %, čímž se Calistrip® řadí mezi nejúčinnější přípravky ve své kategorii použitelné za zimní bezplodosti.

• Nízká přítomnost plodu: Léčené skupiny vykazovaly výrazně vyšší mortalitu roztočů oproti kontrolním (73 % vs. 24 %), což bylo statisticky významné.

Statistické vyhodnocení

Data byla analyzována neparametrickými testy (Kruskal-Wallis, Mann-Whitney) s jasným potvrzením rozdílu mezi léčenými a neléčenými skupinami (signifikance na úrovni p ≤ 0,05).

Diskuze

Výsledky experimentů potvrzují, že pásky Calistrip® Biox mají vysokou účinnost v omezení populace roztočů varroa jak při nízké, tak i při vysoké přítomnosti včelího plodu. Výsledky závisí na podmínkách pokusu a nelze je bez dalšího přímého srovnání zobecnit na všechny jiné přípravky.

V pokusu byla účinnost vyšší v nepřítomnosti plodu. Příbalová informace doporučuje ošetření při co nejmenším množství plodu a v době, kdy jsou včely ještě aktivní; účinnost se může mezi včelstvy lišit.

Použité zdroje

• Dimitrios Kanelis a kol. (2024): Evaluation of oxalic acid with glycerin efficacy against Varroa destructor, Journal of Apicultural Research, 63:5, 847-855, doi:10.1080/00218839.2023.2169368.

• Rademacher, E. a Harz, M. (2006): Oxalic acid for the control of varroosis in honey bee colonies – A Review, Apidologie, 37(1), 98–120. doi:10.1051/apido:2005063.

• Hernández-Rodríguez, C.S. a kol. (2021): Large-scale monitoring of resistance to coumaphos, Amitraz, and pyrethroids in Varroa destructor, Insects, 12(1), p. 27. doi:10.3390/insects12010027.

• Calatayud, F. (2004): Los Fondos Sanitarios, una herramienta útil al servicio de la sanidad apícola. El Colmenar, 74: 32-39.

• Dietemann, V. a kol. (2013): Standard methods for varroa research, Journal of Apicultural Research, 52(1), 1–54. doi:10.3896/ibra.1.52.1.09.

• Guideline on veterinary medicinal products controlling Varroa destructor parasitosis in bees. EMA/CVMP/EWP/459883/2008-Rev.1.

• Schneider, S., Eisenhardt, D., Rademacher, E. (2011): Sublethal effects of oxalic acid on apis mellifera: Changes in behaviour and longevity, Apidologie, 43(2), 218–225. doi:10.1007/s13592-011-0102-0.

• Maggi, M. a kol. (2015): A new formulation of oxalic acid for Varroa destructor control, Apidologie, 47(4), 596–.

Autoři: Fernando Calatayud Tortosa, Enrique Simó Zaragoza (APIADS), Nidia Bravo Centelles (Laboratorios Calier, S.A.)