K nejstarším a nejrozšířenějším úlům na světě patří Langstrothův úl se svými modifikacemi. Vznikl v severní Americe před více než sto lety se základní rámkovou mírou 45 x 23 cm s 10 rámky na studenou stavbu v nástavku, s oddělitelným dnem. Tento úl se postupně rozšiřuje do celého světa, a přebírá místo nejpoužívanějšího úlu v řadě dalších zemí. Používá se v různých podobách v mnoha zemích; zastoupení systémů se liší podle regionu.
V jakém úle včelaří svět?
Přesto se v Americe rozšířil také Dadantův úl s rámkovou mírou Quinbyho 47 x 31cm v plodišti a polorámky v mednících. V běžné praxi jsou nejvíce rozšířeny nástavky s výškou rámků 23 cm jako plodištní, tříčtvrteční s 16 cm rámky a mělké s 13,5 cm jako medníkové pro produkci vytáčeného medu.
Naši západní sousedé v Německu používají kromě zmíněných langstroth a dadant úlů také národní míry čtvercové základny o rozměrech 44,4 x 44,4 cm, zvaných prostě jako „Normalmaß“. V evropských zemích se používá více systémů, například Dadant, Langstroth a ve Španělsku také Layens.
Naši slovenští přátelé využívají úl „B“, který je rozměry velmi podobný úlu Optimal, který byl stvořen v Brně skupinou včelařů pod vedením RNDr. Vladimíra Ptáčka. Systémy používají rámky široké 42 cm; liší se jejich výškou a dalšími konstrukčními rozměry.
Polští včelaři pak preferují velkopolské míry, základna 57x47 cm. I zde se ale rozšiřují úly langstroth a dadant.
U nás dominuje Adamcova míra, tedy 39x24 cm, ať již ve čtvercových základnách, kde lze měnit teplou a studenou stavbu, tak i obdélnících, běžně označovaných jako Tachováky. I k nám se ale postupně prosazuje langstroth, vedle něj se používají i Optimaly a Čechoslováky (37x30 cm).
