Kalendárium na září 24

Podle staré pranostiky platí: V září úl zavři. Se zářím přichází několik významných dat a pranostik. Na 23. 9. nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim. Koncem září, 28. 9., slavíme svátek svatého Václava, kdy může začít nádherné období babího léta, které voli letící divoké husy odnesou až v říjnu. Jak říká pranostika: „Na svatého Václava, babí léto nastává. Divoké husy na odletu, konec babímu létu.“

Tip: Zaznačte si do deníčku, kalendáře nebo včelařské aplikace v mobilu teplotu a počasí na svatého Václava. Je fascinující se po roce k těmto záznamům vracet a sledovat, zdali pranostiky v tyto klíčové dny stále platí.

Fenologické období včelařského roku

S příchodem podzimu se dny zkracují, teploty klesají a životní tempo přírody, včetně včel, postupně zpomaluje. Tento čas označuje vstup do druhé etapy včelařského roku — včelařského podzimu a zimy. Toto období začíná rozkvětem ocúnu jesenního a je charakterizováno klidem a formováním včel v zimním chomáči. Pro mě osobně příchod podzimu signalizuje rozkvět rostlin jako je rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium), ořechokřídlec clandonský (Caryopteris × clandonensis) a břečťan popínavý (Hedera helix).

Tip: Zaznamenávejte, kdy letos ocúny rozkvetly. Pokud ve vašem okolí ocúny nerostou, zapište si třeba rozkvět břečťanu nebo jiné rostliny, která pro vás symbolizuje příchod podzimu. Tyto poznámky pomáhají lépe vnímat přírodní cykly a být v souladu se střídáním ročních období. Každé období má své kouzlo, na které se můžeme těšit.

Invazní rostliny

V průběhu podzimu ubývá přirozená nabídka pylodárných a nektarodárných rostlin. Větší plochy pokryté invazními rostlinami mohou však poskytnout významné množství nektaru. Tyto rostliny nejsou původní součástí naší přírody, ale úspěšně se zde šíří, často na úkor domácích druhů. Mezi typické zástupce patří zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), jehož nektarodárnost může dosáhnout až 1000 kg/ha, netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) s nektarodárností až 450 kg/ha a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Pro včely jsou tyto rostliny výživovým zpestřením, pro přírodu však představují problém. Z tohoto důvodu je podle zákona zakázáno jejich úmyslné šíření (viz Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a šíření škodlivých organismů).

Tip: Zlatobýl kanadský a slunečnice topinambur byly k nám zavlečeny z Ameriky. Víte, odkud pochází netýkavka žláznatá? Její květy se svou krásou vyrovnají květům orchidejí.

Nektarodárné pásy

Zajímavým fenoménem tohoto roku je zvýšení počtu nektarodárných pásů (E2-NBP) na orné půdě, které jsou podporovány v rámci Agroenviromentálně-klimatických opatření (AEKO). Jen v okolí Poděbrad bylo letos vyseto přes 100 ha těchto pásů, což je významný nárůst oproti minulému roku. Tyto pásy jsou zakládány na dobu 5 let, s minimální součtovou výměrou 2 ha. Šířka biopásu se pohybuje od 6 do 24 m a minimální délka činí 30 m. Při správné seči kvetou podruhé během podzimu. Osivo se skládá z vikve seté, vičence ligurum, několika druhů jetele, pohanky obecné, hořčice rolní, svazenky vratičolisté a kmínu kořenného.

Tip: Pokud máte příležitost, vydejte se na podzimní procházku podél biopásu a užijte si rozmanitost místního života. Nektarodárné biopásy přitahují různé druhy hmyzu jako magnet. Možná budete mít štěstí a spatříte nejen včelu medonosnou či čmeláka zemního, ale i vzácnou drvodělku fialovou.

Tipy pro včelaře zahradníka nebo zemědělce včelaře

Dobrý včelař by měl být také zahradníkem a stejně tak by měl být každý zemědělec včelařem. Přinášíme vám několik tipů nejen pro zahradu. Nejpozději začátkem září je čas na výsev plodin a směsí plodin, které zakryjí holou půdu a na jaře poskytnou včelám první pyl a nektar. Je to ideální doba pro zakládání květnatých luk a trávníků nebo pro sázení zralých sazenic dřevin, jako je například smrk, k vytvoření živého plotu okolo pozemků a včelnic. Sbírejte semena pylodárných a nektarodárných bylin a množíte trvalky – ty nikdy nejsou nadbytečné. Nezapomeňte na vysazování cibulovin, jako jsou tavolíny a ocúny, do trávníků a pod stromy v okolí domu. Tyto rostliny vám i všem hmyzím obyvatelům zahrady na jaře udělají velkou radost.

Dobrý zahradník také ponechává hromádky trouchnivějícího dřeva pro včely samotářky drvodělky, neodstraňuje nadzemní části trvalek, kde přezimují slunéčka, nechává duté stonky pro včely čalounice a vlnařky, nerozrušuje zbytečně půdu, kde hibernují mladé čmeláčí matky, a ponechává suché meze jako útočiště pro pískorypky, jedny z prvních jarních opylovačů.

Práce na včelnici

Před zimou je důležité zanechat včelnici v takovém stavu, aby během zimy nepotřebovala vaši častou péči a včelám poskytla klidné útočiště. Odstraňte větve, které by mohly úly ohrožovat, a také vysoké stonky trávy či kopřiv, které by mohly posloužit myším jako opora k úlům. U úlů na nízkých podstavcích je dobré použít česnové zábrany, které umožní průchod včelám, ale zamezí přístupu myší. Dále doporučujeme zabezpečit úly proti lidem s nekalými úmysly. Včelnice bychom měli udržovat v oplocených, monitorovaných areálech. Úlové střechy je vhodné zatížit kameny či zajistit stahovacími popruhy kvůli silným větrům.

Neváhejte se věnovat i pořádku ve včelařském zázemí. Všechno by mělo mít své místo. Nechte potřebné věci v pořádku, vyhoďte nepotřebné a opravte, co může být opraveno. Nezapomeňte zaznamenat, co chybí a je nutné koupit – času do jara máte ještě dost.

Život v úlu – zimní chomáč

Máte už zahradu připravenou? Je čas podívat se dovnitř včelího úlu. Včelařský podzim se vyznačuje líhnutím zimních včel, koncem letních včel a přípravou na zimní klid v chomáči. Včely se během chladných nocí a dnů shlukují do koule napříč rámky, čímž minimalizují energetickou ztrátu. Podobně jako ježek nebo veverka se stočí do klubíčka při zimním spánku.

Včely si vybírají místo pro zimní sezení blízko česna, kde je dostatek čerstvého vzduchu a glycidové zásoby jsou snadno dostupné "nad hlavou". Zásoby v úlu by měly dosahovat přibližně 20 kg, v závislosti na síle včelstva. Přebytečné zásoby lze na jaře použít v oddělcích, ale překrmování by mělo být vyloučeno. Pro zimní sezení je potřeba volné buňky, kde včely pomáhají vytápět střed chomáče. Je důležité, aby sedlo chomáče nebylo přerušeno souvislou pylovou deskou či konstrukcí, která by bránila jeho posunu. Pro izolaci jsou vhodnější žemlové a tmavší plásty. Včely se budou v zimě posouvat od česna ke stropu za zásobami, takže je dobré udržovat celistvou plástovou plochu a rámečky uspořádat přesně nad sebou.

Tip: Někteří včelaři doporučují důkladnou podzimní prohlídku. Pokud patříte mezi systematičtější včelaře s menším počtem včelstev, můžete se inspirovat metodou prohlídek od Otakara Brennera z knihy „Zákonitosti života včelstva“. Osobně se snažím od poloviny července uspořádat plásty pro zimní sezení a od srpna do jara do hnízda nezasahovat, věřím, že včely za miliony let už vědí lépe než já, jak si uspořádat prostor pro zimování.

Zimní včely a krmení

Začátkem září by všechna včelstva měla mít dostatek zimních zásob, neboť v této době se líhnou dlouhověké včely, které mají za úkol spolu s matičkou přežít zimu a na jaře vychovat první generaci letních včel. Dodatečné krmení by je zbytečně opotřebovávalo a oslabovalo. Zdravé zimní včely se mohou dožít 7 až 9 měsíců, zatímco letní včely během intenzivní snůšky hynou již za 3–5 týdnů. Metabolismus zimních včel se zpomaluje, což je klíčové pro zimní klid, kdy včely nemohou opustit úl na dlouhé týdny. Pokud by měly přeplněný výkalový váček, musely by kálet v úlu, což by zvýšilo riziko infekcí jako nosematóza.

V počátcích mého včelaření jsem čekala, že včely ještě do konce srpna něco nasbírají z pohanky a slunečnice, ale během let se žádný významný výnos neuskutečnil. Spíše jsem se potýkala se slíděním a loupežemi od hladových včel a vos, stejně jako se zkvašenými roztoky v krmítkách, když se v září výrazně ochladilo. Chybami se člověk učí.

Pohyb na česně

Pohyb na česně většinou ustává. Pokud však pozorujete zvýšený pohyb, především ráno a večer, může se jednat o skrytou loupež. V tomto případě pomáhá zúžení česna nebo jeho úplné zavření a otevření očka. Pokud je pohyb intenzivní nebo do úlu létají především vosy a česno je olepené nektarem a voskem, jedná se o zjevnou loupež, kterou je obtížné odvrátit. Je důležité co nejdříve po zjištění zabránit loupežím mezi včelstvy, jinak hrozí přenos roztoče Varroa destructor a virových onemocnění z oslabených na silná včelstva.

Tip: Pokud chcete lépe porozumět svým včelám, aniž byste museli často nahlížet do úlu, doporučujeme útlou knihu „Na česně“ od Heinricha Storcha. Krátký pohled na česno vám často prozradí, co se děje uvnitř úlu. A pokud již včelaříte delší dobu, možná přijdete na kloub chování, které jste u svých včel pozorovali, ale dosud vám nebylo jasné.

Život s roztočem Varroa destructor

Správná příprava včelstva na zimu je klíčovým momentem pro jejich přežití. Zvláště je důležité zaměřit se na generaci zimních včel, které byly kladeny po 15. srpnu a líhnou se v průběhu září. Tyto včely musí zůstat zdravé a neoslabené varroázou nebo virózami. V tomto období výrazně klesá aktivita včelích matek, zatímco populace roztoče Varroa rapidně roste, což vede ke zvýšení koncentrace roztočů na včelím plodu. Proto je zásadní monitorovat populaci roztoče, omezovat ji pomocí dlouhodobých metod a zabránit přenosu roztočů a virů na zdravá a silná včelstva.

Zářijové výměny matek – osvědčený způsob jak zvýšit úspěšnost

Koncem září, po zakrmení včelstev, je stále možné vyměnit matky ve včelstvech. V této době nejsou vhodné podmínky pro přirozenou obměnu matky, takže novou matku včelstvo přijme s ochotou. Po odstranění staré matky lze novou přidat pomocí vyjídací klícky nebo s oddělkem přes list novinového papíru. I když někteří včelaři přidávají matku přímo do bezmatečného včelstva, osobně vždy volím metodu s vyjídací klíckou pro jistotu přijetí.