Když budete mít kvalitní matku s dobrým zdravotním stavem včelstva a budete svou činnost při jeho ošetřování vykonávat správně, čekají na vás dobré výsledky.
Matka je důležitou součástí včelstva a její vlastnosti ovlivňují jeho rozvoj. Kniha s názvem Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) uvádí, že velikost matky se pohybuje mezi 20 až 25 mm a váží od 180 do 260 mg a během 24 hodin je schopna naklást maximálně 1500 vajíček.
V dřívějších dobách se matky chovaly hlavně díky rojům, rojovým matečníkům a tichým výměnám. V Čechách byla převaha matek černých německých včel, zatímco na východě převažovaly matky vlašské, balkánské včely. Dovozem včel bylo způsobeno to, že se vzájemně a nekontrolovatelně tyto linie včel křížily, což na ně mělo negativní dopad. Mělo to za následek především nízké výnosy medu, agresivitu a obtížnější zvládání rojení. Podle historických záznamů nepřesahoval ještě v první polovině 20. století průměrný výnos medu 20 kg na včelstvo. Do toho k nám však byla dovezena ještě včela kraňská, kterou včelaři v Rakousku znali jako Sklenár 47. S touto včelou se již v té době dalo docílit daleko lepšího výsledku.
Postupem času probíhaly další a další srovnávací pokusy, u kterých byl přítomen český odborník, uznávaný po celém světě, Ing. Vladimír Veselý a jeho kolektiv. Definitivně bylo prokázáno, že včela kraňská včelařům zajišťuje daleko lepší výsledky. Během 70. let minulého století se vyhlásil program na silné překřížení tuzemských včel, které se měnily za včely kraňské. I takovéto začátky nebyly procházkou růžovým sadem a velká část včelařů tento program ostře kritizovala se slovy: „Proč nám to ten chlap z výzkumu nutí?“
Během relativně krátké doby se ukázalo, jaké přednosti má program chovu kraňských včel. Pomalu, ale jistě se podařilo docilovat většího a většího výnosu. U včel kraňských je jarní rozvoj relativně rychlý a svým dlouhým sosákem lépe využívají všechnu snůšku. Pro české včelaře jsou matky včel kraňských množeny za pomoci mnoha chovů. V těchto chovech jsou inseminované matky odebrávány z výzkumného ústavu a pracovišť, provádějících inseminování.
V naší zemi se během roku 2006 nacházelo 75 chovů, které vyprodukovaly celkem 32 490 autochtonních matek. Neznámé množství matek se také vychovalo u části včelařů, přebírajících inseminované matky. Konkrétní výčet všech, kdo tyto matky chovají, uvádí příloha časopisu Včelařství, číslo 5/2007.
U každé inseminované matky se vede její evidenční plemenná karta a chovatelé provádějí každoročně zhodnocování matek spolu s dcerami ze svých včelnic.
Kvůli kontrole čistoty plemenného materiálu výzkumný ústav zpracoval metodu nazývanou morfometrický rozbor.
Chyby včelařů
Výměna matky sama o sobě neřeší zdravotní problémy včelstva. Při podezření na nosematózu je vhodné zajistit vyšetření a další postup konzultovat s veterinárním lékařem. Přípravky je nutné používat podle jejich schváleného určení a návodu.
Při manipulaci s matkou je třeba postupovat šetrně a vyhnout se uchopení za zadeček. Podezření na mor včelího plodu je nutné neprodleně oznámit krajské veterinární správě a řídit se jejími pokyny.
