/header.jpg

Již nyní můžete nakupovat na evropské dotace 2020. POZOR, prodejna v Rovensku pod Troskami je trvale uzavřena. Nově se na Vás těšíme ve zbrusu nové prodejně v Radvánovicích u Turnova. Aktuální výkupní cena vosku 210 Kč/kg, výměna za mezistěny 35 Kč/kg.

Včelaření v měsíci únor.

Sníh ochrání včelstva před mrazy. Česna a očka ale musí být čistá bez sněhu.

Počasí

Slunce v polovině února vstoupí do znamení Ryb. Den se prodlouží o 1 hod. 38 min.

Vývoj počasí v únoru podle stoletého kalendáře přinese od 1.2. do 11.2. mírné počasí; od 12.2. do 18.2. ochlazení, sníh; od 19.2. do konce měsíce převážně jasno, mráz a vítr.

Příroda

Podmínky v přírodě jsou velmi podobné lednu. Zima se projevuje obdobím vegetačního klidu. Na první pohled vše vypadá, jako by veškerý život v přírodě vymizel, nicméně pochody v živých organismech se nezastavily, pouze se jejich životní rytmus zpomalil.

Počasí je typické pro druhý měsíc roku. Počátkem února jsou zpravidla oblevy a mírné oteplení. Začínají se probouzet vrby, jívy, lísky. Koncem měsíce již včely přinášejí první pylové roušky.
Pranostiky

Únor bílý, pole sílí. Únor teplý, březen chladný. Zelené Hromnice, bílé Velikonoce.

O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven. Je-li o Hromnicích sníh a vítr, není jaro příliš daleko. Tmavé Hromnice, sedláka radost, jasno-li ale, sněží ještě dost. Na sv. Blažeje kamínek se zahřeje. Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. V únoru, když zima málo doléhá, o Velikonocích tě za to vyšlehá.

Včely

Život v úlu je stále v zimním režimu. Včely jsou shluklé do chomáče, který se mírně rozvolňuje při krátkodobém zvýšení venkovní teploty. Včely toho využívají k pročišťovacím proletům. Jsou-li teploty mezi 8 až 10 °C, svítí slunce a nefouká-li studený vítr, včelky vylétají ven z úlů, aby si po dlouhém období vyprázdnily výkalové váčky.
Při proletech je dobré sledovat chování včel, popř. jejich výkaly. Pokud máte úly postavené v blízkosti domu, je dobré v těchto dnech upozornit sousedy, aby nevěšeli bílé prádlo ven kvůli možnému pokálení včelami

Jestliže zjistíme, že úl je hustě pokálený, může to být signál vzniku nebezpečné nákazy nosematozy (Nosema apis). V jiném případě by se mohlo jednat o konzumaci medovicových zásob. Ty následně plní včelám výkalové váčky nestrávenou potravou.

Je-li v podmětu spadlé velké množství mrtvých včel, může to ukazovat na některou parazitární nákazu (nosemovou nebo rozto-číkovou nákazu). Pokud mrtvolky mají nadmuté zadečky a česno je pokáleno, může jít o úplavici (necháme vyšetřit zdravotní stav včelstva a podle toho zakročíme). Česno se nesmí ucpat mrtvolkami, a proto jej pravidelně čistíme. Objeví-li se mezi dělnicemi i mrtvolky trubců, můžeme soudit na osiřelost.

Včelař

Jeden z důležitých úkonů v únoru je kontrolu a stavu zásob. Tli provádíme za příznivého počasí. V případě úlů přístupných pouze zadem je to trochu složitější. Zde je nutné odebírat postupně jednotlivé prázdné plásty až k včelímu chomáči a poté přiložit zásobní medné plásty. U nástavkových úlů je přístup jednodušší. Prvotní informace získáme náhledem mezi plástové uličky po sejmutí víka. Práci si usnadníme posvícením pomoci kapesní svítilny do jednotlivých uliček. Tím velmi dobře zjistíme stav zásob a obsazenost včelami. Přitom nemusíme včely významně rušit. Když zjistíme, že se včely nepřesunuly za zásobami
Uličky mezi plásty obsazené včelami
do horního nástavku a trpí hladem, tak odstraníme horní nástavek se zásobami a ty přeneseme po odstranění prázdných plástů těsné k chomáči včel. Předtím nejprve částečně odstraníme vosková víčka na plástu. Včely okamžitě přelézají na otevřené zásoby. Vše musí probíhat velmi rychle. Je nutné si vše předem připravit, rozmyslet a naplánovat. Jsou-li včely s minimem zásob, nebo zcela o hladu a my nemáme zásobní medné plásty, přidáme na horní loučky těsné ke včelám medocukrové těsto v objemu minimálně 1 až 1,5 kg. Po týdnu opět zopakujeme.

Uvedeným problémům ale musíme předcházet již v srpnu minulého roku, a to
dodáním dostatečného množství zimních zásob. Objem glycidových zásob pro jedno včelstvo musí být v minimálním množství 30 kg, které jsou složeny z medu a cukerného roztoku přepracovaného včelami na med.

Včelařova práce

Stejně jako v lednu, tak i v únoru se zabýváme drátkováním rámků a natavujeme mezistěny. Pomalu ukončujeme obnovu, případně výrobu nových úlů.

Na stanovištích při kontrolách mimo jiné odstraňujeme větve, které spadly na úly, či zbytky po nezvaných návštěvnících.

Nesmíme zapomínat na vylepšování svých stanovišť pěstováním biodiverzních rostlin. Proto si v již v únoru zajišťuji osivo pro medonosné rostliny, jako jsou například svazenka, pohanka, komonice a podobně. Chceme-li si stanoviště obohatit dřevinami, tak nyní je pravý čas k objednání stromků či keřů, které v průběhu března vysázíme.

Dále je velmi důležité vytvořit si deník pro záznamy činností a změny životních pochodů včel v jednotlivých úlech, zapisovat si každý úkon a práci věnovanou včelstvům, jejich projevy a charaktery. Dále si zaznamenáváme všechna peněžní vydání a příjmy, výnos medu, vosku, počet rojů a nových matek. Ke konci roku pak ze všech poznámek vyhodnotíme stav celého chovu. Vyčleníme včelstva, která odpovídají kritériím úspěšného chovu. Z těchto včelstev pak odebíráme vajíčka pro následný umělý odchov nových matek. Z dalších zápisů a poznámek sestavíme účetní uzávěrku včelařského chovu.

V únoru je stále čas na doplňování znalostí a vědomostí čtením literatury a účastí na odborných přednáškách.

Léčení

Matky již v únoru kladou první malé plochy vajíček. Na konci měsíce v případě příznivého počasí již můžeme provést léčení včel nátěrem víček včelího plodu s následnou fumigací. Túto metodu léčení si podrobně popíšeme v březnovém kalendáriu.

Vosk a stavba plástů

Včelí vosk je metabolický produkt včely, který se tvoří ve voskotvorné žláze včely dělnice, jejímž vnějším zakončením jsou vosková zrcadélka na třetím, čtvrtém, pátém a šestém zadečkovém článku. Jedna vosková šupinka má hmotnost 6,8 mg a na výrobu 1 kg čistého včelího vosku potřebuje včelstvo 1,25 milionu šupinek. Na vystavění plástů do celého úlu včely spotřebují téměř 4-6 kg vosku.

Voskový plást-souš vystavěný včelami
tvarují voskové šupinky a vrství je na sebe, až následně vystaví celý plást. Stavba pokračuje zpravidla shora dolů. Včely visí na sobě v řetízcích nebo hroznech, hlavami vždy vzhůru. Téměř se nehýbají a vylučují vosk. Pomocí zadních nohou a kusadel jej rozmělní, navlhčí, rozdělí na kousky vhodné velikosti a připevní v místě stavby.

Aby se zkrátila doba výstavby plástů, vkládáme do úlů voskové mezistěny s vylisovanou předlohou šestihranných buněk. Včely se pak mohou soustředit pouze na vystavění příslušných buněk. Tím se zkrátí doba výstavby a včely se mohou věnovat zpracování medu. Tvorbu vosku významné ovlivňuje dobrý stav medných i pylových zásob, vhodné stavební prostory v úlu a přítomnost dobré matky.

Získávání včelího vosku

Ke zpracování se hodí pouze souše zbavené medu a pylu. Vosk získáváme z plástů, které nejsou vhodné pro další použití ve včelstvech (tmavohnědé až černé barvy), z plástů poškozených při manipulaci. Další vosk získáváme ze stavebních rámků, z díla z oplodňáčků, z různých odřezků, měli a víček. U tmavších plástů s větším obsahem košilek je získání vosku náročnější. Ke zpracování vosku se nabízí několik způsobů a možností.

Mezi nejstarší způsoby patří sluneční tavidlo. Jedná se o dřevěnou zasklenou skříň, uzavřenou víkem se zrcadlově leštěným plechem na jeho vnitřní straně, pomocí něhož se sluneční paprsky soustřeďují do míst, kde jsou umístěny souše. Vytavený vosk stéká žlábkem do podložené vaničky. Tavidlo musí být uvnitř vybaveno inertním nekorodujícím plechem nereagujícím s voskem. Vhodný je nerezový plech. Například pozinkované plechy reagují s voskem a tím jej znehodnocují. Vosk získaný tavením suchou cestou slunečním teplem je velmi kvalitní, ale nevýhodou je jeho nízká výtěžnost.

V Čechách se mnoho let používá tradiční metoda vyváření plástových souší v horké vodě. Vyřezané souše z rámečků se vloží do většího kotle s vroucí vodou. Rozvařená vsázka se v podobě řídké kaše následně přelévá pomocí nádoby upevněné na dřevěné tyči (šoufek či kutchán) do perforované nádoby s textilním vakem ve střední části lisu. Vosk vytékající z lisu se jímá do nádoby s teplou vodou, kde se ponechá do jeho vychladnutí, aby se nečistoty v něm obsažené usadily na spodku voskového koláče, kde je snadno mechanicky odstraníme. Dosahuje se zpravidla 60-80% výtěžnosti vosku.
Zimní klid v kočovném voze
Tato metoda vyžaduje velké dovedností a zkušenosti. Při výběru nádoby na vyváření musíme ovšem postupovat opatrně. V žádném případě nesmí horký vosk přijít do styku s železem, mědí nebo pozinkovaným plechem. Vhodné jsou pouze nerezavějící ocel, hliník, sklo a neporušený smalt.

Moderní a velmi bezpečný způsob je vyváření vosku z plástů pomocí páry. Existuje několik výrobců a typů zařízení, z nichž se velmi osvědčilo to slovinské. Jedná se o nerezovou nádobu s víkem a uprostřed s perforovaným košem s kapacitou 20 plástů. Ve spodní části je umístěno malé množství vody, která se ohřívá a mění na páru. Vosk pomalu stéká do odchytové nádoby a následně čistý vytéká do příslušné nádoby.

z časopisu včelařství Evžen Báchor, včelař, Pardubice