/header.jpg

EU DOTACE 2018 jsou v plném proudu, využijte ideální čas na nákup.

Termosolární úl praktické zkušenosti

Téma termosolární úl je předmětem vzrušených debat a to jak na internetových fórech, tak mezi včelaři osobně. Je to určitý směr, ale moc se o něm obecně neví, většinou včelařů je vnímán jako okrajové téma, pro nadšence. A přitom hlavním přínosem má být zbavení včelstva od roztoče Varroa destructor, bez chemie. To je přece silný argument! Chemické přípravky fungují na pouze do doby vytvoření rezistence. Ale co potom? Přijdeme o včelstva? Nikdo neví.

Vždy mne lákalo zkoušet nové věci. O žádném nezávislém zkoušení v České republice nevím, к dispozici jsou pouze útržkovité informace od tvůrců, a to bez technických podrobností. Funguje termosolární úl (TSÚ) nebo nefunguje? Ani ode mne nečekejte jednoznačnou odpověď. Dovolím si popsat úl, své zkušenosti s ním a výsledky dosažené s typem, který byl vyroben v roce 2016 a běžně zakoupeným pomocí objednávky. Testování probíhá stále a to na 4 kusech termosolárních úlů běžně zakoupených pomocí objednávky.

Úl, jehož cena byla 10 100 Kč, se skládá se ze tří nástavků pro rámkovou míru 39 x 24, varroadna, termosolárního stropu, stropního krytu s izolací a malých doplňků (zúžení česna, krytky dna, krytky předních skel a zadní části dna, oddělovací desky pro chov matek).

Součástí dodávky byla Příručka pro vče-lařskou praxi - Termosolární úl. Autorem je RNDr. Roman Linhart. Nutno říci, že připomíná spíš učebnici, kde je popisován princip, důležité informace к léčení jsou součástí obsáhlého textu. Úplně jsem se v něm ztratil, měl jsem si udělat výpisky. To jsem bohužel neprovedl a hned při prvním léčení jsem litoval. Ale o tom až dále...

Přítel Linhart je učitel. Když jsem se rozhodoval, zda úly pořídit, navštívil jsem ho na SŠZ a VOŠv Chrudimi, kde má úly vystavené. Nedivil bych se, kdyby ze všech svých žáků vychoval včelaře. Je totiž velice přesvědčivý, nadšený, zná problematiku a je ochotný к diskuzi. Není pak ale možné při takovém nadšení o své pravdě přesvědčit i sám sebe? 1 takovou otázku jsem si kladl, když jsem s úly začínal.

Nástavky

Každý váží asi o 5kg více, než klasický nástavek s izolací 2cm polystyrenem, což je hlavně z důvodu váhy černého dvojitého skla umístěné z přední strany. Rozměr je atypický, nástavek jiného výrobce nasadit nelze. Přední stěnu z vnitřní strany tvoří plech ohřívaný od skla. Mezi rámky a tento plech je nutné vložit „krycí“ rámek, aby sálání tepla neohrožovalo včely. Uložení rámků lze tak udělat pouze na „letní“ stavbu. Obvodová stěna je bez izolace, tvořena pouze masivním dřevem.

Dno

Je velice atypické hlavně z důvodu „nosu směřujícího dozadu. Ten slouží především ke krmení, na dodávanou krytku s kruhovými otvory se dají umístit dvě pětilitrové lahve. V dolní části je meziprostor, kam lze umístit podložku. To se posléze ukázalo jako bezpodmínečná nutnost, neboť plech spodku je pevně uchycen a nelze ho sundat. Především v době zakrmování se zde mísí zbytky cukru a měli a směs zapáchá. Pak nezbývá, než sundat nástavky, dno otočit a vodou vymýt. Na dně také v zimě zůstává zkondenzovaná voda nebo ta, která steče po zadní stěně úlu při dešti. Bez rozebrání úlu není možné se jí zbavit. Snad kromě léta byla ve vnitřním prostoru relativní vlhkost stále 100 % a v určitých částech úlu dosahovala i rosného bodu. To bylo způsobeno pravděpodobně malým větráním úlu.

Termosolární strop

Tvoří ho dřevěný rám s vloženým dvojitým sklem. Na něm leží střecha s asi lOcm polystyrénovou izolací. Ta se sundává pouze v době léčení. Rám se sklem obsahuje také dva teploměry se senzory. Ty se zapíchnou těsně nad a pod plod. Rám jsem musel reklamovat, teploměry byly umístěny tak, že zde vznikal tepelný most a kondenzovaná vlhkost je zničila během jednoho měsíce. Ani další teploměry o moc déle nevydržely, některé segmenty přestaly být viditelné. Reklamace nebyla úplně bez problémů, především komunikace ze strany výrobce byla zprvu velmi omezená. Strop je vůbec zřejmě Achillovou patou. I přes vysokou izolaci shora vykazuje teplota bez osvitu přímo pod stropem občas nižších hodnot, než pod plodem. Přítel Linhart zřejmě nejen na základě mých měření uvedl na trh v roce 2017 nový typ prodyšného stropu, díky kterému klesla vnitřní vlhkost v průměru o 10 %. Když jsem porovnával izolační vlastnosti stropů, vychází neprodyšný polystyren a skelná vata v prodyšném stropu stejně. Vata je oddělena od včel děrovaným plechem.Včely ho ani netme-Ií ani neprostavují, takže je to určitě krok správným směrem.

Měření fyzikálních veličin v úlu


Měřím teploty na loučkách pod stropem, těsně nad a těsně pod plodem a v dolní části úlu. Vlhkost je měřena v horní části úlu, rosný bod též. Snímač vlhkosti zřejmě dostává od včel hodně zabrat, přece jen musí z principu zůstat obnažen. Po roce snímač fungovat, ale naštěstí mi byl díky vstřícnosti výrobce vyměněn, a tak s měřením pokračuji i nadále. Jako mechanické konstrukce výborně posloužily díly ze stavebnice Merkur. Kabelyjsou do úlů zavedeny otvorem v přední stěně nástavku. V návodu jsem nenašel jeho použití. Neslouží jako klasické očko (při slunečním osvitu vysoká teplota), spíš jako vstup při odděleném chovu matek (je nutná instalace předních krytů). Ale tento způsob jsem nezkoušel, protože je v návodu pouze zmíněn bez dalších podrobností.

Období do slunovratu

V jarních měsících solární ohřev předních stran úlu velmi pomohl.Včelky byly aktivnější dříve, než v klasických zateplených úlech (2cm polystyren). Mohu také potvrdit tezi příručky o snůšce, byla přibližně o 1/3 vyšší. Problémy však nastaly s chutí včelek se rojit, větší teplo udělalo své. Použil jsem doporučenou metodu protirojového chovu trubců. A že jich pak bylo! Nicméně i tak jsem asi 3 týdny musel vylamovat v průměru kolem deseti mateč-níků. Oddělkyjsem dělat nechtěl. Pomohlo až téměř zbavení zásob, nechal jsem pouze nutných cca 6 kg pro léčení.

Autor popisuje nízkou časovou náročnost na jednotlivé zásahy, nicméně poskládat uvnitř úlu rámky tak, jak vyžaduje příručka, je vždy zdlouhavé. Je to totiž vždy jinak, než si přály včelky. Zákonitě něco přebývá a něco naopak chybí. Použil jsem proto rámky z jiných včelstev. A tím se například do léčebného prostoru dostane i panenské dílo, na které teplo nepůsobí dobře. Používám většinou rámky typu Hofmann. Pro termosolární úljsem musel udělat „speciální edici“. Je požadováno horizontální drátkování, ve vrchní části pak dvojnásobná četnost. Celkem tedy 6 horizontálních drátků.

První léčení

Na to jsem si chvíli počkal. Jako pracující člověk si mohu dovolit volný den pouze o víkendu. A zároveň musí být slunečný den. Léčení vyžaduje stálou přítomnost včelaře. Jedno z čidel teploty má být umístěno těsně nad plodem. Já jej umístil těsně na horní konec plodu. V nástavku rostla teplota nad loučkami, jak je vidět v prvním grafu. К nějaké větší distribuci tepla nedocházelo, a tak v místech, kde včely urputně nechladily plod, došlo ke zhroucení díla. Do úlů byl žalostný pohled. Celkem jsem tak přišel o plných 8 rámků se zásobami a „opravě" mohly sloužit dál. Příčinou bylo hlavně umístění horního rámkového čidla, což byla moje chyba. Zvláštní ale bylo to, že teplo necirkulovalo v úlu. Zapříčiňuje to i vysoký počet „klimatizujících" včel mezi rámky? Ze všech teplotních záznamů je vidět, jak včely velmi urputně udržují teplotu plodu kolem 36-38 °С.

Léčení v podletí

Byl jsem už velmi opatrný a velmi pozorně sledoval i teplotu nad rámkem, což běžný uživatel nemůže. Výsledek byl ale takový, že u plodu teplota vyrostla na 47 °С, což je maximum, takže jsem nasadil střechu a čekal na ochlazení. Teplo se dolů vůbec nedostalo. Je mi jasné, že je to jeho fyzikální vlastnost, ale v příručce se píše o sálání, akumulaci směrem dolů. A to okolo plodu byly zásoby medu. Takže jsem pouze běhal a střídavě nasazoval a sundával stropy bez nějakého dalšího efektu. Přítel Linhart mi nabídl vrácení peněz, což bylo vstřícné gesto, ale nepřijal jsem ho, investoval jsem přece jen dost času a práce na to, abych vše jen tak zahodil. Spíš jsem chtěl, aby se na úly podíval, zda není „něco hodně špatně11, jak mi pak sám napsal. Bohužel čas mu nevyšel. Udělal jsem proto podle jeho doporučení rámky klasické s mezerníky. A vida, toto doporučení se objevilo i v nové příručce TSÚ, kde je uvedeno, že rámky typu Hofmann není vhodné používat.

Léčení kyselinou mravenčí

Léčení bylo nutné proto, že jsem při termo-solárních ohřevech nikdy nedosáhl v celém plodišti teploty 40 °С a dalo se předpokládat napadení včelstva kleštíkem. Zákaz tohoto způsobů léčení jsem v příručce nenašel. Instaloval jsem odpařovače. Nutno dodat, že první spad roztoče byl sice srovnatelný s ostatními úly, ale opakované podzimní léčení už spad nemělo.

Jarní léčení

Na jaře jsem byl zaskočen tím, že i přes otevřenou zadní část úlu, na horním zadním rámku u všech úlů kondenzovala voda na straně к nástavku a nezavíčkované zásoby tak naředila, že při jeho vytažení obsah směsi medu a vody vytekl. Měřená vlhkost přitom v průměru neklesla pod rosný bod.

Úly byly vybaveny klasickými rámky s mezerníky podle doporučení příručky. Počkal jsem si, až bude nad plodem dostatek zásob a slunný den.Trpělivě jsem sundával a nasazoval strop, ale bohužel s teplotou pod plodem ohřev nic neudělal. Po sejmutí stropu jsem viděl, že vyšší teploty rozhodně nejsou překážkou pro včely, uličkyjsou vždy plné. Včely pouze částečně opouští rámek, kde jsou zásoby. Jasně jsem viděl, jak urputně chrání potomstvo před účinky tepla.

Při léčení jsem přemýšlel, jak zautomatizovat zakrývání stropu. A to nejen z důvodu časových, ale také proto, aby nedošlo opětovně к přehřátí úlů. Udělal jsem dřevěný rám, na kterém servo horizontálně otáčí clonou. Ta by samozřejmě měla být dle příručky ze silné izolace, ale já měl stejné výsledky i bez ní. Elektronika asi do 1000 Kč „léčila11 za mě.

Zajímal mne též obsah hydroxymethyl-furfuralu, zda není med poškozen teplem sálajícím ze stropu či z boků. Zde bych chtěl poděkovat Veterinární a farmaceutické fakultě v Brně, která udělala rozbor medu z exponované části úlu. Zjištěné množsví 0,03mg/kg (ppm) bylo na mezi detekce. Limit je 40ppm, med byl tedy v pořádku.

Zkušenosti z provozu

+ znatelně lepší jarní rozvoj včelstva vhodný nejlépe pro oddělky, vyšší výnos medu, částečné omezení rozvoje roztoče Varroa destructor, ochotné rady propagátora a autora úlu RNDr. Linharta, velmi zdařilá grafika příručky TSÚ-verze jaro 2017, teplo nemá vliv na kvalitu medu;

- časová náročnost přípravy к léčení, léčení pouze v případě slunečného počasí a nutnost části volného dne, stálá přítomnost včelaře při léčení, velmi nepřehledná příručka к léčení-verze roku 2016, váznoucí komunikace s výrobcem a distribucí úlů, nutné speciálně drátkované rámky, nízká kvalita teplotních snímačů, nemožnost otevření dna směrem dolů, kondenzace vody v úlu způsobující degradaci kovových a dřevěných částí, nedosáhl jsem léčebných teplot v dolní části úlu.

Zhodnocení

Metoda léčení teplem funguje, o tom není pochyb. Je však třeba dále hledat co nejjednodušší fungující postup, výrazně zpřehlednit a zestručnit návod (verze jaro 2017 je cesta dobrým směrem), zaměstnat schopného obchodníka (stávající způsob komunikace spíš odrazuje) a preferovat směřování к cíli před okamžitým ekonomickým efektem. Přiznané nedokonalosti každý omluví. Chápu, je třeba patentovat systém, aby se alespoň trochu vracely náklady na vývoj, ale zároveň bych se přimlouval к větší otevřenosti. Čím víc nadšených včelařů bude sdílet veřejně své zkušenosti (pod dohledem odborníka), tím dříve se odstraní léčebné či technické vady. Českého kutila žádný problém nezastaví, tomu pevně věřím.

Na nákladech akce se částečně podílel Jihomoravský kraj. Bez něj bych se do této akce nepustil a pár dalších střípků do nadějného nápadu nepřidal. Věřím, že to je cesta správným směrem, která pomůže včelám v boji s parazitem bez použití chemie.

Z časopisu včelařství.
Ing. Martin Dostál