Termín „Automatický úl“ se na internetu objevil přibližně před deseti lety a označuje konstrukci úlu, konkrétně plastových medníkových rámků, které umožňují vypouštění medu pomocí mechanismu v rámcích. Tato inovace zaujala mnoho včelařů i oblastní nadšence. Online zdroje uvádějí, že certifikovaným výrobcem je australská startupová společnost včelařů Stuarta a Cedara Andersonových. Ti vyrábějí tyto automatické úly pod názvem a značkou „Flow Hive“. Na internetu, například na e-shopu Aliexpress, je k dostání i verze od čínského výrobce, avšak za podstatně nižší cenu.
Byl jsem zvědavý na efektivitu tohoto konstrukčního řešení a jeho dlouhodobou funkčnost, jak ji propagují výrobci a mnoho včelařů z Austrálie, Ameriky a Číny. Proto jsem se rozhodl pořídit si automatický úl sám. Uvažoval jsem, že v případě neúspěchu automatického vytáčení, které by se mohlo ukázat jako reklamní trik, využiji úl jako pozorovací. Díky jeho „otevřené“ konstrukci mohu nabídnout pohled do života včel kolemjdoucím a zejména dětem a jejich rodičům.
Typologie automatických úlů
Před pořízením úlu jsem se na internetových stránkách australského výrobce seznámil s různými variantami konstrukce úlů. Zatímco čínští výrobci nabízejí pouze jeden typ úlu kompatibilního s Langstrothovým systémem, který pojme 7 automatických rámků, renomovaný australský výrobce také nabízí možnosti pro evropské včelaře. Kromě typového úlu pro 3, 6 nebo 7 automatických rámků Langstroth, poskytuje i úlové konstrukce pro anglický národní systém s 8 automatickými rámky. Před kombinací s jiným úlovým systémem je nutné ověřit přesné rozměry nástavků a rámků.
Připojení medníku ke stávajícímu úlu závisí na rozměrech a konstrukci konkrétních dílů; v některých případech je potřeba úprava nebo přechodový nástavek.
První rok – pozorování včelstva
Automatický úl jsem daroval rodině jako vánoční překvapení, abychom společně mohli sledovat život včelstva. Tento úl nás okouzlil možností nahlížet do včelstva přes prosklená okna a také jednoduchým systémem automatického vytáčení medu, kdy stačí otočit speciálním klíčem ve tvaru L. Protože jsem zvyklý pracovat s rámkovou mírou Optimal, přizpůsobil jsem zakoupený Langstroth úl této míře drobnými stavebními úpravami.
Automatický úl jsem sestavil se třemi nástavky, což poskytlo dost místa pro plod a matku. Horní nástavek jsem osadil sedmi automatickými plastovými rámky. První osazení úlu proběhlo s pozdním oddělkem s oplozenou matkou. Přestože oddělek obsadil většinu prostoru, medná snůška selhala a automatický rámek čekal ve skladu na další sezónu. Autor automatické rámky před zimou uskladnil na suchém místě; skladování závisí na místních podmínkách a pokynech výrobce. Včelstvo jsme řádně zakrmili a ošetřili, aby přečkalo zimu.
První rok se stal rokem pozorování. I přesto, že medu nebylo mnoho, radost z poznání života včel a pohled na voskovou výstavbu přinesly nejen naší rodině, ale i přátelům a kolegům, zajímavé zážitky z pozorovacího úlu, kde lze nahlédnout do intimního života včel bez rušení.
Druhý rok – první automatické medobraní
Již brzy na jaře, konkrétně 2. března, bylo jasné, že včelstvo přezimovalo ve zdraví a síle. Vypadalo to slibně, že letos poprvé doroste až do automatického medného nástavku. Jarní sezóna probíhala vzorově - plynulý rozvoj přírody i včelstva dával naději na bohaté medobraní. Týden po rozkvětu třešní bylo čas přidat čtvrtý nástavek – medník obsahující sedm automatických plastových rámků.
Výrobce upozorňuje na nutnost používat mateří mřížku, aby se zabránilo vzniku plodu v automatických nástavcích. Plod by totiž mohl poškodit mechanismus a ztížit automatické vytáčení medu. Pokud by se přece jen stalo, že dojde k výskytu plodu, doporučuje se rámek rozebrat, jednotlivé části vyčistit a znovu sestavit.
Plastové rámky pro stavbu voskového díla nejsou pro včely prvotně přitažlivé, zejména kvůli oddělení od plodiště mateří mřížkou. Autor je vložil při snůšce a předtím postříkal medocukerným roztokem. Při práci s medníkem je však nutné dbát na zdravotní nezávadnost a zabránit přimíchání krmiva do sklizeného medu. Včely začaly ihned stavět, a dokonce přinášet první medový nektar.
Viděli jsme, jak se žlutá barva plastových rámků ztrácí pod vrstvou vosku, zatímco se rámky pomalu plní. Bylo to v době rozkvětu akátů a javorů a blížícího se květu maliníku, kdy se objevila i medovice. Včelstvo zesílilo natolik, že plně obsadilo všechny plastové rámky. Když 20. června rozkvetly lípy, přišel čas prvního medobraní. Stačilo jen otočit klikou. Na tento okamžik čekala celá rodina a nakonec jsme se dočkali. Med tekl a medobraní s automatickým úlem byla skutečná radost.
Osvědčil se automatický úl?
Možná jste již na YouTube nebo jinde na internetu narazili na videa, která demonstrují vytáčení medu pomocí automatického úlu. Taková videa plná radosti a spokojenosti ze snadného medobraní často vyvolávají pochybnosti či úsměvy u tradičních včelařů. Ti si jsou jistí, že znají nejlepší způsob, jak na chov včel a získávání medu za pomoci robustních technologií, jako jsou automatické medomety, elektrické odvíčkovače nebo vyfukovače včel.
Svým způsobem myšlení jsem k takovým včelařům patřil i já, dokud jsem se neotevřel novým přístupům. Důležitost otevřenosti ve včelařství i v jiných oblastech jsem pochopil až časem. Nové myšlenky a inovace, včetně automatického úlu, mi přinesly mnoho pozitivního.
Automatický úl nemá za cíl masově produkovat technologicky kvalitní druhové medy s využitím nejmodernějších technologií, jak to dělá například izraelská firma bee-io s umělým medem. Tato firma vyvíjí medové produkty, které díky biotechnologiím dokonale simulují přírodní med.
Podstatou automatického úlu je jeho harmonické propojení s včelami a jejich chovatelem. Je to cesta ke spolupráci a lepšímu soužití se včelami v radosti a lásce ke všemu živému. Tento přístup vychází z lidského ducha a je vlastní včelařům, kteří překračují materiální a technologické hranice směrem k duchovní moudrosti a pokoji ve světě.
Z časopisu včelařství Milan Hůla Pardubice
