Jestliže hovoříme o rojení včel, jedná se o způsob jejich množení, které zajišťuje včelám zachování jejich druhu. Dochází k němu naprosto přirozeně a je charakteristickou vlastností včelího společenství.
Příčiny a průběh rojení
K rojení dochází vždycky z několika důvodů. Může se jednat například o přehřátí včelstva v úlu, nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem, nejčastěji se však jedná o nedostatek prostoru v úlu. Pokud k tomu dojde, včely změní své chování a začnou vytvářet buňky pro budoucí matky, tedy zárodky matečníků. Tyto buňky následně matka zaplní nakladenými oplozenými vajíčky. Při běžném kladení z těchto vajíček vznikají dělnice. Z larev v matečnících se díky odlišné výživě vyvíjejí matky. Vylíhlá matka může usmrtit další soupeřící matky nebo matečníky. Včely se dobře starají o její potravu, dodávají jí až nadbytečné množství mateří kašičky. Před rojením původní matka omezuje kladení a ztrácí hmotnost, což jí umožňuje let. Jestliže již dojde k zavíčkování matečné buňky, znamená to, že včelstvo je plně připraveno k rojení. K rojení dochází většinou za pěkného a teplého slunečného počasí, nejčastěji v poledních hodinách. Ještě než však včely vyletí z úlu, dojde k naplnění jejich medných váčků. Zásoby do nich uložené jim poskytnou později potravu na cestu. Poté již nic nebrání včelám opustit úl. Vylétávají ven spolu s původní matkou a často vytvoří hrozen například na blízké větvi. První roj, který takto vyletí, se nazývá prvoroj a zpravidla jej doprovází původní matka. Dále se včely rojí již po boku nových matek, které jsou schopny rychlejšího a obratnějšího letu než stará matka, mohou rovněž létat dál. Takovým letům se říká poroje. Při rojení se k matce slétnou ostatní včely a obklopí ji. Tímto způsobem vzniká kolem matky rojový hrozen, ve kterém mohou včely setrvat až den nebo i dva. Jiné včely, kterým se říká pátračky, mají za úkol vyčkávajícímu roji vyhledat nové místo pro uhnízdění. Prohledávají tedy okolí a hledají co nejvhodnější dutinu, vzájemně mezi sebou komunikují, domlouvají se, jak která dutina vypadá a společně vybírají nejlepší možnost. Tam se poté odebere celý roj a uhnízdí se.
Bezpečnost v blízkosti roje
Rojící se včely bývají klidnější než včely bránící úl, přesto mohou bodnout. K roji se nepřibližujte, nedotýkejte se ho a držte od něj děti i domácí zvířata. Osoby alergické na včelí jed by měly zachovat zvláštní odstup. Pokud se roj usadí na nevhodném místě, obraťte se na místního včelaře, který zajistí bezpečný odchyt.
Rojení včel v dnešní době
V dnešní době je pro většinu včelařů rojení nežádoucím jevem, protože snižuje jeho výnosy ze včelstva, a je pro něj výhodné mu zabránit. Rojení se proto včelař snaží omezit například vhodným způsobem ošetřování včelstva, nebo také výběrem a následným šlechtěním včelích kmenů, které nemají příliš velký sklon k rojivosti. Přesto však k rojení může dojít, neboť navzdory snaze mu zabránit zůstává i nadále přirozenou a pudovou vlastností včelího společenství. V některých případech, kdy včelaři mají málo včel v úlech, nechají včely se volně vyrojit, aby zabránili jejich úbytku. To je však v dnešní době velmi výjimečné, neboť pro včelaře rojení nepřináší téměř žádné výhody, natož výnosy, navíc roje neznámého původu mohou představovat také nákazové riziko. Včasné rozpoznání rojové nálady pomáhá včelaři zvolit vhodná protirojová opatření.
