Cizokrajné medy - chuť s vůní exotiky

Med byl v minulosti a je i v současnosti ceněnou potravinou. Včelaři vymetají ročně přes milion tun medu a do obchodní sítě se dostane v průměru 950 tis. tun. Je to komodita (zboží), které směřuje z chudých, průmyslově méně vyvinutých zemí, do zemí bohatých, vyspělých. Pro chudé země je med jedním z poměrně snadno dostupných zdrojů příjmů, které lze získat bez velkých investic a bez velké spotřeby energie. Proto je včelařství v rozvojových zemích podporováno vládami i světovou organizací FAO.

V cizině - ale v poslední době i nás - se v síti supermarketů můžeme setkat s druhovými medy s podivným označením, které o původu většinou mnoho neprozradí. Pokud je uveden v názvu botanický zdroj snůšky, většina našich konzumentů cizokrajné rostliny nezná. Uvádíme stručnou charakteristiku i popis zdroje snůšky medů, které jsem měl možnost v zahraničí shlédnout, případně i ochutnat. Některé z nich jsem obdržel jako dárek od přátel, kteří se vrátili z dalekých cest.

Čisté druhové medy jsou na celém světě poměrně vzácné. Vymetají se v menším množství, a to jen v oblastech s typickou květenou. Většinou mají svou charakteristickou vůni, chuť, vzhled a řadu dalších vlastností. Konzumenti si je podle druhu oblíbí a jsou žádané, třebaže jsou dražší. Vykupují se za vyšší ceny, což je u nás při současné organizaci výkupu medu nepředstavitelné. V sousedním Rakousku nebo Německu je na pultech obchodů řada druhových medů, zatímco naši včelaři produkují většinou jen med květový (jarní) a med lesní (letní). Medy, deklarované jako medy druhové, např. lípové, jedlové, apod. zřídka odpovídají tomu, za co jsou vydávané, protože soustavné pylové analýzy medů se u nás neprovádějí. V Evropě se v menší míře produkuje několik typických druhových medů: akátový, jetelový, řepkový, slunečnicový, maliníkový. Charakteristiky těchto medů v tomto článku neuvádíme, jsou poměrně známé z odborné literatury. Méně známé jsou následující druhy medu:

  • Medy vřesové: Získávají se na rozsáhlých vřesovištích v Německu, na atlantickém pobřeží a v severských zemích z květů vřesu (Calluna vulgaris) a z vřesovců (Erica sp.). Med je charakteristicky tixotropní - želatinovitý, a proto se před vymetáním musí v plástech rozpíchat zvláštním přístrojem - rozrušovadlem. Je světle nebo tmavě jantarově zbarvený, někdy skoro až červený, s charakteristickou vůní chlebového kvásku. Má nízký obsah sacharózy a vyšší obsah enzymů.

  • Hymetský med: Med ze svahů hory Hymetu byl věhlasný již v antickém Řecku. Pochází z tymiánu, majoránky a dalších suchomilných bylinek. Dnes se v dárkovém balení prodává na většině řeckých ostrovů, ale již nepochází jen z hory Hymetu. Je tmavý, průsvitný, jemně aromatický, příjemné chuti.

  • Levandulový med pochází ze Středomoří, především z okolí města Grassé, kde jsou rozsáhlé levandulové plantáže. Je jantarově zbarvený, silně voní levandulí. Má vyšší obsah sacharózy, proto dlouho nekrystalizuje. Med pohankový pochází z východní Evropy, kde se dosud pohanka (Fagopyrhum esculenta) pěstuje. Je tmavě hnědě zbarvený, má zvláštní, jakoby „močůvkovitou" vůni. U nás jako tzv. „med sovětský" není oblíbený, třebaže se tvrdí, že obsahuje mnoho rutinu a je velmi zdravý.

Ze Severní Ameriky a Mexika pocházejí některé charakteristické druhové medy:

  • Kalifornský šalvějový med nepochází ze šalvěje, ale z divoce rostoucí kalifornské pohanky. Je tmavě hnědý, výrazné chuti a v USA se z něj vyrábí tzv. „košer medovina". Tu pelový med pochází z květů stromu tupěla (Nyssa aquatica), který roste hojně v monokulturách na mokřadech od Virginie až po Floridu a Texas. Má bílé květy v hroznovitých květenstvích. Med je voňavý, bílý, dlouho nekrystalizuje, protože obsahuje mnoho fruktózy. V USA se využívá především ve farmacii.

  • Sourwood honey je poměrně vzácným druhovým medem z oblastí Severní Ameriky, kde roste kysloun (Oxydendrum arboreum). Kysloun je keř, zřídka až nízký stromek, který tvoří v lesních porostech s kyselou půdou spodní keřovité patro. Roste v porostech trnovníku akátu a bohatě kvete v době, kdy akát dokvétá. Stálo by za úvahu, zda by se u nás neměl vysadit v porostech trnovníku akátu. Je to okrasná i meliorační dřevina, která prodlužuje včelí snůšku. Med je velmi chutný.

  • Uvalde Honey pochází z keřovité akácie (Acacia greggii), rostoucí v Mexiku a jižních státech USA. V Mexiku jí říkají Uňa de gato - kočičí dráp, protože má trny horší než kočičí drápy. Kvete typickým kulovitým květenstvím mimosovitých dřevin, bohatě vylučujících nektar. Med je světlý nebo světle jantarový, voňavý, vynikající chuti. Produkuje se především v okolí městečka Uvalde v Texasu, podle kterého dostal pojmenování.

  • Liliovníkový med pochází z květů liliovníku (Liriodendrum tulipifera), charakteristického stromu z povodí řeky Missouri. Tulipánovité květy tvoří mnoho nektaru. Med je tmavě zbarvený, hustý a lahodný, chutí a vůní připomíná plody kdoule.

  • Med alkahual pochází z Mexika, ale jeho botanický původ se mi nepodařilo ani v Mexiku zjistit. Je to velmi chutný med jantarově zbarvený, s jemnou vůni.

  • Campanillové medy jsou exportovány z Mexika, Kari-biku a Střední Ameriky. Pocházejí z velmi početného rodu svlačcovitých rostlin - povíjnic (Ipomea sp.). Včelařsky nejvýznamnější z nich jsou Ipomea triloba a Ipomea crassi-caulis. Poskytují medy většinou světle jantarově zbarvené, vonné a chutné.

  • Med aguirialdo pochází ze svlačcovité rostliny Rivea corymbosa, která roste hojně na poloostrově Yukatanu. Kvete bílými květy v měsíci květnu a červnu. Med je vodnaté čirý, vonný a považuje se za jeden z nejlepších na světě.

  • Med kampeškový pochází z nektarodárného stromu kampešky (Haematoxylum campechianum), který roste hojně v tropických suchých lesích a savanách Karibiku a Střední Ameriky. Med kampeškový je světlý, příjemně voní a dlouho zůstává tekutý. Většinou se vyváží z Jamajky.

  • Mangový med pochází z tropických stále zelených stromů mangovníků (Mangifera sp.), jejichž plody se k nám v současnosti dováží jako tropické ovoce. Je hustý, jantarově zbarvený, mírné terpentýnové vůně, vynikající chuti.

Inspirace článkem Ing. Oldřich Haragsim, CSc. z Moderního včelaře.