Sršeň asijská - nový nezvaný host v našich krajinách

Při psaní článku do květnového čísla Včelařství o přípravě na příchod sršně asijské (Vespa velutina) se zdálo, že máme ještě čas. Tehdy se objevovaly zprávy o jejím výskytu ve východním Bavorsku a spekulovalo se, zda by se k nám mohla dostat i jižní cestou přes Maďarsko.

Spekulace se stala skutečností po srpnovém nálezu asi deseti jedinců sršně asijské v Maďarsku, nedaleko hranic se Slovenskem. I u nás tak začala příprava na možný výskyt na jižní Moravě.

Jaké jsou první postřehy z této akce?

Nejdůležitější je včasné nahlášení výskytu. I když si nejste jisti, pokuste se jedince nebo hnízdo vyfotografovat a uvést čas pozorování. V Plzni se jedinci zdržovali krátce, ale důležitá byla informace o čase, kdy se objevili. Hodinou později už byli pryč. Informace o směru, kterým odlétají, je také cenná. Po úlovku sršeň dosedne, okouše přebytečné části a letí ke svému hnízdu. Tento směr je klíčový pro trasování.

Dospělí jedinci potřebují cukry, proto je nejčastěji objevíme na kvetoucích rostlinách. Na podzim se často živí na břečťanu popínavém, který kvete a představuje hlavní zdroj potravy. Dělnice pro trasování hnízda jsme také nachytali na břečťanu.

Jak probíhá trasování hnízda?

Nalovili jsme deset exemplářů u břečťanu. Poté jsme je nakrmili medem a následně vypouštěli. Sršně se nejprve orientují a pak naberou směr k hnízdu. Tento směr jsme sledovali. Po několika desítkách metrů jsme vypustili další nakrmenou dělnici, která opět určovala směr. Hnízdo bylo lokalizováno během hodiny.

Jak poznat sršeň asijskou?

Nejpodobnějším druhem je sršeň obecná. Základní charakteristiky a rozdíly oproti naší sršni obecné naleznete níže. Sršeň asijská je často zaměňována s žahalkou, vosíkem, pestřenkou, pilořitkou, drvodělkou nebo většími druhy vos, zejména vosou prostřední.

Hnízda sršně asijské: identifikace a likvidace

Hnízdo sršně asijské (Vespa velutina) se běžně nachází vysoko v korunách stromů, podobně jako u vosy prostřední. Na rozdíl od vosího hnízda, které je šedé, má hnízdo sršně světlejší barvu, spíše žlutou až krémovou, jelikož sršeň míchá sliny s pilinami. I přes svou velkou velikost, jako bylo například hnízdo v Plzni o rozměrech cca 75 cm a váze 7,5 kg, zůstává často skryto až do podzimu po opadu listů. Tehdy je však v hnízdě přítomna již pouze dělnice, které zimu nepřežijí.

Hnízda mají typický hruškovitý tvar s bočním vstupem. V plzeňském hnízdě bylo nalezeno devět pater komůrek, obývaných přibližně 6000 jedinci. Pozitivní zprávou je, že v likvidovaném plzeňském hnízdě byla na počátku října většina kukel královen dosud nevylíhnuta, což znamená, že se invazi této sršně zřejmě podařilo částečně zastavit.

Nejdůležitější je včasné nahlášení výskytu sršně.

Sršeň asijská a její chování

Šance, že sršeň asijská přímo ohrozí člověka, je malá, pokud se necítí ohrožena. Během trasování hnízda v Plzni bylo možno s nakrmenými sršněmi manipulovat bez projevů agresivity. Na druhou stranu, vůči včelám je sršeň velmi efektivní. Létá rychleji a obratněji než sršeň obecná, čímž činí únik pro včely velmi obtížný.

Dohledávání a likvidace hnízd

Dohledávání hnízd na základě pozorování jedinců je časově náročné, ale proveditelné. Lze využít metodu trasování, kdy jsou sršně vypouštěny k určení směru letu k hnízdu. Alternativou je použít moderní technologie, jako termovize nebo sledování pomocí čipů a radiové telemetrie.

Pokud najdete potenciální hnízdo, vyvarujte se jeho samostatné likvidace! Je nutné nejdříve potvrdit, že se jedná o sršeň asijskou. Tuto identifikaci může provést Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Případné potvrzení povede k zásahu Hasičského záchranného sboru.

Česká republika dle klimatických modelů představuje potenciálně vhodné prostředí pro sršeň asijskou, i když zatím nevíme, zda dokáže úspěšně přezimovat. Velký úhyn královen během zimy je obvyklý, ale druh se snaží tuto ztrátu kompenzovat vysokým počtem produkovaných královen.

Při monitoringu během zimy se zaměřte na pozorování hnízd v korunách stromů po opadu listů. Od jarních měsíců může začít monitorování a eliminace případných přezimujících královen, které si od dubna budují primární hnízda pro nové dělnice, než se přesunou do sekundárního hnízda.

z časopisu včelařství Tomáš Görner a Jan Walter