Březen začátek nové včelařské sezóny

V březnu mizí poslední zbytky sněhu, příroda se probouzí ze zimního spánku a včelstva zakládají velké plochy plodu pro jarní obměnu generací

Zimující včelstva

Prvních proletů se dočkají i včelaři, jejichž včelstva zimují ve vyšších polohách. Čím později nastane první prolet, tím větší je to pro včelaře svátek. Na datu prvního proletu se jasně ukazuje, jak jsou přírodní podmínky pro včelaření v České republice rozmanité. Data prvního proletu jsou pro různá stanoviště rozdílná až o jeden měsíc.

Jarní prohlídka

Jarní prohlídka je pro většinu natěšených včelařů první informací o stavu včelstev po zimě. U každého včelstva bychom měli zjistit, zda má kladoucí matku, zda má dostatečné množství zásob a jak je silné. Kladoucí matku zbytečně nehledáme, stačí zaznamenat přítomnost zavíčkovaného plodu. Množství zásob by nemělo klesnout pod 6 kg, protože nyní půjde spotřeba glycidových zásob rychle nahoru. Sílu včelstva odhadujeme podle počtu obsednutých plástů. Pokud jsou některá včelstva hodně slabá, je lepší je vzájemně pospojovat a nečekat na zázraky. Za slabá včelstva považujeme ta, jejichž síla je menší než 50 % velikosti nejlepších včelstev.

První významné zdroje pylu

Během března příroda včelstvům nabízí významnější zdroje pylu na lískových keřích. Je to základní podmínka pro výživu plodu. Velikost plodových ploch je omezena prostorem, který je včelstvo schopno obsednout během nočních poklesů teplot a také množstvím bílkovinné potravy, které včelstvo na vykrmení plodu v období larválního vývoje potřebuje. Pyl nenahradí nic, a proto je důležité dlouhodobě dbát na dostatek zdrojů pylu v okolí včelnic.

Jarní prohlídka a zúžení včelstev

Včelaři, kteří chtějí dostat svá včelstva do optimální síly na první velkou jarní snůšku (řepka ozimá, javor klen), provádí při první jarní prohlídce zúžení včelstva na velikost obsednutého prostoru. Je to prastará metoda, kterou vymyslel Charles Dadant ve 2. polovině 19. století. Časem byla pozapomenuta, aby se po letech znovu vynořila z historie a prokázala svou funkčnost. Je k tomu potřeba 1-2 dělicí přepážky, které jsou uteplené a v horní třetině mají klasické očko. Je důležité, aby byly vyrobeny přesně na vzdálenost stěn úlu. Musí těsnit. Původní přepážku, kterou používal Charles Dadant vidíte na obr. 3. Po 2. světové válce propagoval používání přepážek sovětský včelař Blinov. Používala se na stejném principu. U nás tyto přepážky byly součástí opatření, známého jako komorování včelstev.

Princip opatření spočívá v zúžení včelstva na obsednutý prostor dělicími přepážkami z obou stran. Neobsednuté plásty se umístí těsně za přepážky z druhé strany. Plásty se zásobami, které jsou na prvním místě vně utepleného včelstva, opatrně přejedeme naplocho rozpěrákem přes víčka zásob, abychom včelstva přiměli k jejich vyčištění. Dělnice se za příznivých teplotních podmínek vydávají ze zatepleného prostoru za přepážky a přenášejí zásoby z těchto plástů do plodového tělesa. Reakce včelstva je jednoznačná. Do tohoto zásahu matka kladla jen v prostoru ve středu chumáče, který včelstvo dokázalo vyhřát na teplotu vhodnou k výchově plodu (35 °C). Zúžením včelstva se tento vyhřátý prostor radikálně rozšíří a matce se tak nabízí vyhřátý prostor pro rozšíření plodových ploch. Zároveň včelstvo přemisťuje již jednou zpracované zásoby ze zásobních plástů zpoza přepážek, což simuluje snůšku a motivuje matku ke kladení. Vzhledem k tomu, že jsme z dotykové zóny zimujícího včelstva odstranili chladné stěny, na kterých se srážela vzdušná vlhkost, je dobré včelstvům v tomto období dodávat krmítkem vodu. Rozhodnutí o podávání vody má souvislost i s denními teplotními podmínkami. Mohou-li létavky minimálně obden vylétnout z úlu pro vodu a nehrozí při tom, že se jich polovina nevrátí kvůli zachladnutí, není toto opatření nezbytné.

V opačném případě dáváme včelstvům 0,5 % roztok soli v teplé vodě. Jako krmítko se nejlépe osvědčila sklenice s prosakovacím víčkem, kterou umisťujeme přímo nad zúžený prostor. Sklenici zaizolujeme, aby si voda podržela co nejdéle příznivou teplotu. Včelstvo zpočátku spotřebuje asi 11 vody za týden, později se spotřeba zvyšuje až na dvojnásobek.

Termoterapie

Výše popsané opatření má i jeden významný vedlejší efekt, který nazýváme termoterapie. Je to preventivní přeléčení přezimovaného včelstva vlastním teplem proti nosemóze. Princip spočívá v tom, že spory Nosemy apis se nejlépe šíří při teplotě 30-34 °C. Zúžíme-li včelstvo na obsednutý prostor, vytvoříme podmínky pro to, aby včelstvo udrželo teplotu plodového tělesa (35 °C) ve většině zúženého prostoru. Spory nosemózy ve včelstvu se sice nezničí, ale také se dále nemnoží. Po 21 dnech se ve včelstvu začnou líhnout silné generace mladých včel, které se v tomto prostředí nosemózou nenakazí. Vzhledem k postupnému nahrazování zimních včel mladými včelami, bude ve včelstvu docházet ke snižování infekčního tlaku. Termoterapie je vyzkoušená a funguje proti parazitické houbě Nosema apis. V současné době víc včelstva trápí Nosema ceranae, která je podstatně invazivnější a která by měla být i méně náchylná na teplotní podmínky při svém množení. Nicméně praxe dokazuje, že jarní termoterapie včelstev má blahodárný vliv na ochranu včel i proti parazitické houbě Nosema ceranae.

Výše popsané jarní zužování včelstev je poměrně pracné opatření, které nebudou provádět včelaři, kteří ošetřují svá včelstva extenzívním způsobem. Je to návod pro včelaře, kteří mají zájem se včelstvům věnovat, a ač není Česká republika pro včelaření prostorem s ideálními podmínkami, chtějí něco udělat pro dobrý jarní rozvoj včelstev.

Z časopisu včelařství.
Autor: Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala.