Rčení „co český včelař, to koumák“ je vskutku povědomé. Každý včelař hledá cesty, jak si práci se včelami usnadnit, a s tím přichází řada inovací v postupech a pomůckách. Jedním z takových vylepšení je rámek. Při každoročním vkládání rámků s mezistěnami do úlů, které včely následně vystavějí, se vyskytuje problém s křehkostí panenských plástů. Ty se rády poškodí při manipulaci i při vytáčení medu. Vylepšený rámek minimalizuje tyto potíže. Při vytáčení medu z panenských plástů bývají problémy nevyhnutelné. Snížení otáček medometu a opakované otáčení plástů jsou klíčové, aby se předešlo jejich potrhání či protrhnutí vlivem odstředivé síly.
V rámci podpory a vzdělávání včelařských nováčků, kteří se mohou cítit nejistí při výběru správného úlu, bylo Racionalizační komisi RV ČSV zadáno Předsednictvem RV ČSV, aby vytvořila manuál základních kritérií pro konstrukci úlu. Tato pravidla včelařům nabízejí možnost hodnocení kvality úlu z hlediska konstrukce, základních požadavků nutných pro zdravé včelstvo a pohodlnou údržbu pro včelaře. Úl by měl mít jednoduchou konstrukci, zabezpečit včelstvo před nepřízněmi počasí a být dostatečně prostorný pro chov silných včelstev.
V posledních vydáních časopisu Včelařství se objevily články diskutující vhodnost různých typů úlů, jako jsou rámky 39 × 24, Optimal se šířkou 42 cm a Langstroth s šířkou 44,8 cm. Autoři většinou chválí ten typ úlu, s kterým mají nejlepší zkušenosti, protože se v něm naučili dobře včelařit. S více než padesátiletou zkušeností v této oblasti, včetně experimentální činnosti, bych rád přispěl do této diskuse svým pohledem. Začínal jsem s osmi včelstvy v Moravských univerzálech 39 × 24 a čtyřmi ve Němečkových ležanech stejných rozměrů. Jako student jsem si sám vyráběl nástavkové úly s čtvercovým půdorysem 39 × 24, který mi dodnes vyhovuje. Tento tvar umožňuje využít jak teplou (podélnou), tak studenou (příčnou) stavbu.
Termín „Automatický úl“ se na internetu objevil přibližně před deseti lety a označuje konstrukci úlu, konkrétně plastových medníkových rámků, které umožňují snadné vytáčení medu pomocí jednoduchého otočení kohoutu. Tato inovace zaujala mnoho včelařů i oblastní nadšence. Online zdroje uvádějí, že certifikovaným výrobcem je australská startupová společnost včelařů Stuarta a Cedara Andersonových. Ti vyrábějí tyto automatické úly pod názvem a značkou „Flow Hive“. Na internetu, například na e-shopu Aliexpress, je k dostání i verze od čínského výrobce, avšak za podstatně nižší cenu.
Při přípravě včelích zásob na zimu se každý včelař setkává s výběrem vhodného krmítka. Rád bych vám přiblížil výhody a nevýhody jednotlivých typů krmítek na základě svých dlouholetých zkušeností.Krmení a zimování včelstev obvykle začíná kolem poloviny července. Nicméně, dokrmování včelstev pokračuje i v září a říjnu. Tradičně se diskutuje o výhodách medového krmení oproti cukru, avšak nejrychlejším a nejsnazším způsobem je použití invertu, který nevyžaduje přípravu, míchání ani náročné skladování. Lze jej dodat cisternou a uskladnit v IBC kontejnerech.
