Kalendárium včelaře – duben

Lidové rčení „Duben, ještě tam budem“ letos rozhodně neplatí. Včelstva jsou v plném rozvoji již od března a během dubna už úlový prostor doslova přetéká životem. Včelstva silně plodují a mohou působit dojmem, že pod víky úlů není k hnutí. Celá příroda je tentokrát rychlejší – stromy a keře, které obvykle kvetou právě v dubnu, jsou letos již dávno odkvetlé.

Pokud se naplní dlouhodobé předpovědi počasí, nemůžeme očekávat výraznější pokles teplot ani zpomalení včelařského jara. Je proto třeba včas rozšiřovat úlový prostor o připravené nástavky s čistými soušemi a mezistěnami. Mějte také po ruce rojáčky a rezervní úly, protože rojová sezona letos pravděpodobně začne o poznání dříve. Nezapomeňte rovněž na dostatečnou zásobu medocukrového těsta, které včelám poslouží k překlenutí případných chladnějších či deštivých období a rychlého úbytku zásob.

Rekordně brzké kvetení nejen ovocných stromů

Český název měsíce dubna je odvozen od dubů, jimž v tomto měsíci tradičně začínají rašit listy. Letos ovšem příroda předběhla kalendář o několik týdnů a duby, spolu s dalšími druhy, začaly pučet již během března.

Důvodem tohoto posunu je mimořádně vysoká „suma efektivních teplot“ (SET), tedy souhrn denních teplot přesahujících hranici 5 °C, které spolu s prodlužujícími se dny určují začátek jednotlivých fenologických fází rostlin. V letošním březnu byla tato hodnota naměřena o 20 dnů dříve než je běžné, a předpokládá se, že dubnové teploty zůstanou i nadále nadprůměrné.

Včelaři by proto měli při péči o svá včelstva reagovat na vývoj vegetace, nikoliv pouze na kalendářní data – včelstva totiž přirozeně sladí svůj vývoj s fenologickými cykly, nikoliv s lidským kalendářem.

Fenologická fáze: včelařské jaro

Počátkem dubna za normálních podmínek ještě dokvétají mandloně, meruňky a myrobalány či začínají kvést javory jasanolisté. Ty jsou typické pro pozdní předjaří („prevernal III“). Letos však tyto druhy vykvetly výrazně dříve a včelařské jaro („vernal“) už na nás čeká za dveřmi bez obvyklé prodlevy.

Nástup včelařského jara je signalizován kvetením třešně ptačí (Prunus avium). Toto období znamená pro včely skutečnou hojnost – příroda nabízí množství pylu i nektaru, který pomáhá včelstvům prosperovat a obnovovat své zásoby.

Následuje masivní rozkvétání trnek, třešní, hrušní, jabloní i dalších ovocných stromů a keřů. Pole a louky se zlatavě rozzáří květy pampelišek a mnohde také květy řepky olejky. Pokud nedojde k ochlazení, mohly by se koncem dubna dokonce objevit květy hlohů a jírovců, typických pro pozdní jaro („vernal III“).

Období růstu: nastupuje stavební pud

V dubnu se početnost včelstev rychle zvětšuje. Zimní včely jsou postupně nahrazovány mladými letními generacemi. Když mají včely dostatek sladiny, pylu, optimální teplotu kolem 35 °C uvnitř hnízda, správné množství mladých dělnic starých mezi 12 až 18 dny, nastává pravý čas k zahájení intenzivní stavby nového voskového díla. Dokud nejsou splněny všechny tyto podmínky, včely starší vosk pouze přepracovávají.

Včelí vosk vzniká činností voskotvorných žláz, které se nacházejí na 3. až 6. sternitu zadečku včel. Vylučovaný vosk tuhne do formy drobných šupinek. Na výrobu jednoho kilogramu vosku včelstvo spotřebuje přibližně 3,5 kg medu a 50 g pylu. Drobné šupinky jsou tak lehké, že na pouhých 100 gramů vosku připadá až okolo 125 tisíc těchto drobných útvarů.

Každoroční doporučená obměna díla činí zhruba jednu třetinu až polovinu. Pokud je včelstvo zdravé a má dobré podmínky, zvládne tento stavební úkol bez větších obtíží do období letního slunovratu.

Teplý duben a rojová nálada – rozšiřujte včas

Rozkvět třešně ptačí znamená signál pro včelaře, že nastal čas rozšiřovat včelám životní prostor. Nezapomeňte, že včely jsou stále krok před námi – z jednoho plného plodového plástu vznikne tolik mladých včel, že následně obsadí trojnásobně větší oblast plástů. Abyste správně odhadli čas na přidání nového nástavku, umístěte na kraj plodového hnízda stavební rámek. Pokud jej včelky aktivně postaví a matka jej začne okamžitě zakládat, včely jsou dostatečně silné k přidání nového prostoru.

Někteří včelaři upřednostňují rotaci nástavků jako první větší zásah. Tím se starší, spodní a částečně vyprázdněné plásty posunou nahoru k uložení medu, a později jsou z úlu vyřazeny při medobraní. Plásty se zásobami ze zimního období se naopak dostanou pod plodové hnízdo, které je postupně spotřebuje na výživu larev. Jiní včelaři zase starší spodní nástavky odstraňují již během zimy a na jaře nasazují rovnou nástavek celý nový.

Rozšiřování je třeba provádět pozvolna, aby nebyla narušena tepelná pohoda včelstva. Ideální variantou je použít souše doplněné maximálně 2-3 mezistěnami. Pokud je souší málo, lze převěsit dva krajní plodové plásty i s krycími a zbylý prostor vyplnit mezistěnami. V plodišti musí vždy zůstat celistvá konstrukce ("komín") bez větších prostorových mezer.

V dubnu se vracejí trubci

Začátkem dubna se ve včelstvu začínají objevovat trubci, jejichž počet se během sezony pohybuje od 500 až do 3000 jedinců. Trubci dosahují tělesné teploty zhruba 40 °C, a pomáhají tak výrazně s udržováním optimálního klima plodu uvnitř úlu. Celkový vývoj trubce od vajíčka po dospělce trvá přibližně 24 dní a od 12. dne po vylíhnutí jsou pohlavně zralí. Proto je dubnový odchov trubců zásadní podmínkou pro úspěšný chov včelích matek v květnu.

Mysleme na budoucnost – předávejme zkušenosti dál

Sám život mě naučil, jak moc je důležité mít ve včelaření někoho, kdo v případě potřeby naše úkoly převezme. Po nečekané ztrátě našeho táty a hospodáře v období před Velikonocemi během pandemie jsme si uvědomili, že je nezbytné mít připraveného nástupce, který se o včely v případě nouze postará. Proto však nestačí jen předávat staré poučky. Mladým musíme pomoci objevit ve včelaření vlastní radost a motivaci – ať už se jedná o péči o živé tvory, využití moderní techniky či online propagaci včelích produktů.

Osobně věřím, že vyvážená kombinace životních zkušeností včelařů-seniorů s mladistvým nadšením příští generace může přinést zajímavé výsledky a vzájemné obohacení. Výbornou možnost, jak mladou generaci nadchnout a přitáhnout ji ke včelaření, nabízí například exkurze či dny otevřených dveří na včelnici – třeba právě na mezinárodní Den Země, který připadá na 22. dubna.

Z časopisu včelařství Mgr. Kateřina Šulková