Kalendárium včelaře – červenec 25

Začíná čas prázdnin a pohodových dovolených – avšak pro včelaře je na odpočinek ještě příliš brzy. Teprve až v srpnu nebo dokonce v září si mohou dovolit volno. Teď je totiž nutné důkladně se připravit na konec včelařské sezóny. Čeká nás poslední medobraní, doplňování zásob a opatření proti škůdcům. Než se pustíte s chutí do práce, udělejte si pohodlí, připravte si šálek dobré kávy a začtěte se do červencového kalendária.

Slunečnice – symbol konce plného léta

S příchodem července krajina barví do zlatožluta – rozkvétá totiž slunečnice roční (Helianthus annuus), jedna z klíčových rostlin vrcholného léta (fenologická fáze Aestival II). Slunečnice poskytuje včelám hojné množství nektaru a pylu, současně může být ale také hostitelskou rostlinou pro mšici slívovou (Brachycaudus helichrysi), produkující hodnotnou medovici.

Zajímavostí této rostliny jsou mimokvětní nektária na listech, která začínají produkovat sladinu již dva týdny před samotným květem a nepřestávají ani dlouho po odkvětu. Slunečnicový květový med má zlatožlutou barvu, zatímco med z mimokvětních nektárií je naopak tmavý s načervenalými odstíny. Potenciální medný výnos slunečnice činí až 30–40 kg na hektar. Nevýhodou této snůšky jsou ovšem pryskyřice obsažené v květech, které způsobují rychlé opotřebení létavek.

Po dočasném útlumu pěstování slunečnice v důsledku zákazu desikantů v roce 2020 se díky rostoucí poptávce po olejnatých semenech a novým agrotechnickým postupům tato plodina opět vrací na naše pole.

13. červenec – nová sezóna začíná „žňovým“ obratem

Když svatá Margita „hodí srp do žita“, na polích začíná sklizeň obilí a ve včelařství start nového roku. Od této chvíle se totiž rozhoduje o kondici a síle vašich včelstev pro příští sezónu. Letní včely už splnily hlavní část své práce – nanosily medné zásoby pro přežití zimy, a nyní je důležité, aby vychovaly zdravou dlouhověkou generaci, která bude schopna úspěšně přečkat zimu a na jaře postavit novou, silnou populaci.

Zpočátku podletí (fenologická fáze Serotinal), symbolizované žňovým časem, plody lípy malolisté nebo počátkem kvetení vřesu obecného, se snůška postupně mění, ubývá nektaru a zvyšuje se význam pylu. S větším množstvím mladušek roste také slídivost včel, proto je v tomto období žádoucí tuto skutečnost preventivně sledovat.

V přírodě můžete pozorovat kvetoucí čekanku, chrpy, bodláky či hadince, a v zahradách pak včely vyhledávají vřesy, čistce, komule, rudbekie i další bohatě kvetoucí trvalky a letničky.

Poslední medobraní a neodkladné doplnění zásob

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. Včely v přirozených podmínkách nyní mají již dostatek zásob, v chovu však včelař část medu odebere. Odebrané zásoby je proto nutné co nejrychleji nahradit – ideálním krmením je cukerný roztok (3 díly cukru na 2 díly vody) nebo hotové invertované krmivo.

Krmte vždy alespoň ve dvou dávkách, aby nedošlo k nadměrnému zanesení plodiště zásobami a omezení matky v kladení. Druhou dávku krmení byste měli zvládnout nejpozději do konce srpna.

Z osobní praxe doporučuji k přikrmování použít větší nádoby se styrodurovým plovákem či kbelíky se slámou umístěné v nástavku, zatímco pro oddělky se nejvíce osvědčila rámková krmítka o objemu pěti litrů.

Pokud se poblíž vyskytují pozdější zdroje nektaru (např. svazenka, pohanka, slunečnice či dýně), lze zvážit přesun stanoviště, abychom včelám poskytli průběžný příjem sladiny a pylu i dostatek vody – to je klíčové pro úspěšný vývoj zimní generace.

Svatá Anna (26.7.) – vhodná chvíle pro úpravu plodiště

Letní vedra v červenci jsou běžná a včely často v teplých dnech vyvěšují před česny typické „brady“. Noční ochlazení je však nutí k opětovnému stažení na plod a zabezpečení konstantní teploty v hnízdě.

Po odebrání posledního medu je ideální čas hnízdo připravit k zimování: odstraňte nedostavěné nebo poškozené plásty, obměňte staré rámky a vyměňte je za zdravé, světlé souše vytočené z medníkových plástů. Jeden vystavěný trubčí plást můžete ponechat pro brzkou jarní produkci trubců.

Z vlastní zkušenosti mohu doporučit zazimování včelstev buď na dvou 24" nástavcích, nebo čtyřech 17" nástavcích. Kombinace různě velkých nástavků se v praxi ukázala jako méně praktická kvůli obtížnější manipulaci během sezónních zásahů.

Jak účinně zasáhnout proti varroáze

Po slunovratu ubývá množství zavíčkovaného plodu v úlech, avšak právě v této době dochází k enormnímu nárůstu populace roztočů Varroa destructor. Matka již nezakládá trubčí plod, proto se samičky varroázy hromadí zejména na zavíčkovaných plástech dělničího plodu. V tuto chvíli je již nezbytné pravidelně monitorovat početnost roztočů a aktivně snižovat jejich stavy, protože zvýšená populace roztoče výrazně zvyšuje riziko propuknutí virových chorob. Včasný zásah je klíčem pro posílení a úspěšné přezimování včelstva – pozdní nebo nedostatečné řešení často způsobí oslabení již na podzim.

Zesláblá včelstva snadno podlehnou loupežím ze strany okolních silných včelstev. To vede k nežádoucímu horizontálnímu přenosu roztoče a následně dalšímu oslabení původně silných včelstev. Dochází tak k řetězové reakci, která může včelstva vážně ohrozit nebo i zcela zničit.

Metody tlumení populace roztoče Varroa:

Způsobů, jak efektivně bojovat s varroázou, existuje řada. Níže uvádíme několik osvědčených a nejčastěji používaných postupů:

Léčebné metody:

• Přípravky na bázi organických kyselin (např. Oxuvar, Formidol, VarroMed či pokap kyselinou šťavelovou). Účinná látka v podobě par organických kyselin likviduje především roztoče na tělech včel (foretické roztoče), ale částečně proniká i pod víčka zavíčkovaného plodu.

• Thymovar a Apiguard – přípravek s thymolem, jehož účinná látka se postupně uvolňuje a dlouhodobě působí v úle.

• Gabony – proužky s účinnou látkou (flumetrin či tau-fluvalinat), umístěné přímo mezi plodové plásty. Včely při styku s proužkem přenesou účinnou látku, která následně hubí roztoče Varroa na jejich povrchu.

Zootechnické metody:

Tyto postupy spočívají v cílených zásazích do biologie včelstva a většinou je vhodné je kombinovat s dalšími léčebnými zásahy. Nejoblíbenější jsou následující způsoby:

1. Odstraňování zavíčkovaného trubčího plodu

2. Klíckování matky – přerušení plodování

3. Přeléták s tzv. „lapačem“ roztočů

4. Metoda „Svatá Anna“ (cílený biologicko-technický zásah po 26. červenci)

5. Přemetení včelstva na nové mezistěny (tzv. ozdravná obměna díla)

Každá z uvedených metod má své výhody i určitá omezení. Proto je důležité důkladně se s nimi před použitím seznámit a vybrat optimální postup odpovídající podmínkám a stavu vašich včelstev.

Sdílení zkušeností s kolegy včelaři

Léto a prázdninové období nabízejí ideální příležitost k návštěvám ostatních včelařů a inspirativní výměně zkušeností. Pokud potřebujete vhodnou záminku pro rodinný výlet, včelaření ji dokáže perfektně zajistit. A jestli je pro vás včelaření naopak omluvou, proč vynechat některé méně oblíbené rodinné akce, nezapomeňte přitom na slova Quido Sklenara z knihy Moje včelí matička (1928): „Věnuje-li včelař prázdné hodiny svým miláčkům, nemá času na pokušení světa, nestane se pijanem, karbaníkem, zástěrkářem a nebude vysedávat v hostincích. Z toho patrno, že včelařství má velkou morální cenu a poctivě přispívá k mravnímu povznesení lidstva.“

Z časopisu včelařství - Včelaření a krásnému létu zdar! Mgr. Kateřina Šulková - Včelí farma Poděbrady