Kalendárium říjen
Říjen zbarví celou přírodu do pestrých barev podzimu a vše je nachystáno k zimnímu klidu. Zvláště poslední relativně teplé roky nás však přesvědčují, že i v tomto měsíci můžeme prožít krásnou rekreaci v přírodě nebo vykonat mnoho práce při zkrášlení svého obydlí a zahrady. Naše včelky jsou v teplých dnech ještě aktivní, ale při ochlazení se dokážou semknout do tepla chomáče. Nastávající bezplodové období by měl včelař využít k ozdravení včelstev od nemocí a parazitů.
Nabídka květů je omezená V říjnu najdou včelyještě nektar i
pyl na posledních kvetoucích rostlinách. Z nich jsou významné zvláště ocúny,
zlatobýly, evodie, čekanky a břečťan nebo pozdní výsevy nyní kvetoucí hořčice a
svazenky. Pokud nám přirozeně kvetou rostliny na zahradách, na okraji polí a luk
nebo se pnou po kmenech stromů, představují zpravidla nepatrný přínos do úlu. V
posledních letech však na podzim stále častěji vidíme celé kvetoucí lány a v
souvislosti s tím se nabízí otázka, zda je to pro včely dobře, nebo špatně.
Včelstva jsou nakrmena a osazenstvo úlu tvoří převážně dlouhověké včely, tedy
ty, které jsou vybaveny energeticky bohatou zásobou bílkovin a tuků a jejichž
posláním je přenést bez větší námahy celé společenství obdobím bez snůšky do
jarní hojnosti. Ale zemědělec to nepřirozeně změnil, když v době po sklizni
nasel plodiny, které často ponechá ve velkém kvést po celý podzim.
Jestliže v té době budou dlouhodobě teploty 15 °C a více, jako tomu bylo
například v posledním roce, zareagují včely intenzivním letem za snůškou.
Vyčerpávající aktivita dlouhověkých včel bude zákonitě znamenat jejich
opotřebení a zkrácení života. Matky na snůšku reagují delší dobou kladení, což
roztočům varroázy umožňuje rozmnožováni na plodu a úkryt před léčebnými zásahy
včelaře. Spolu s všudypřítomným působením nosemózy a virů tak dochází k oslabení
včelstev, ke vzájemnému vylupování a předčasným úhynům. Příčiny podzimnich a
zimních úhynů včelstev je třeba posuzovat komplexně. Jednostranné zdůvodnění, že
jde o přemnoženou a nezvládnutou varroázu, nemusí být vždy to jediné správné,
protože to může být jen jeden z mnoha dalších vlivů, které přispějí ke kolapsu
včelstev.
Život včelstva v říjnu
Většina včelích matek ukončila plodování již v září. Mladé matky, pozdně krmená
včelstva nebo vliv teplého počasí s pozdní snůškou i silně zateplené a málo
větrané úly jsou příčinou toho, že plod je zakládán i v průběhu října.
Na místě posledního vyběhlého plodu si včelstvo na volných buňkách zřídí místo
pro klidné zimování s půlkruhovitě uspořádanými pylovými a mednými zásobami.
Včelstvo, které již nemusí živit otevřený plod a zahřívat zavíčkované plodové
plásty, nastolí úsporný režim ve spotřebě glycidových zásob. Po vyběhnutí
posledních zakladených včel je současně ukončen rozmnožovací cyklus roztočů
Varroa destructor. Ti se budou v následujícím bezplodovém období vyskytovat
pouze na včelách.
Během října se rychle zkracují dny a postupně přichází více chladných i
mrazivých nocí. Přesto se i v tomto krásném měsíci vyskytnou teplejší dny
doznívajícího babího léta, kdy včely mohou vyletovat a hledat v okolí zdroje
potravy. S tím je stále spojeno i riziko vyloupení zesláblých včelstev. Právě v
této době dochází k mnoha podzimním úhynům, kdy se vinou včelaře, parazitů,
nemocí i přepracování staly z dlouhověkých včel krátkověké.
Činnost včelaře
Jak jsme si uvedli minulý měsíc, v době před první fumigací je velmi rozumné
vložit na dna úlů čisté světlé podložky pro diagnostiku spadu roztočů. Současně
s tím je nutné mít česno chráněno proti vniknutí škůdců, z nichž jsou zřejmě
nejškodlivější myši. V chladnějších dnech a nocích se včely shlukují do chomáče
a myšky se snaží zabydlet v teple úlu, kde je navíc hojnost chutné potravy.
Když jsem začínal včelařit, dostalo se mi od staršího včelaře poučení, abych v
říjnu připevnil přes česna proužky z kovové mřížky. Udělal jsem to v polovině
měsíce a myšky mě vyškolily v tom, že je to pozdě. V mnoha úlech byly již
zabydlené a vyhnat je není úplně nejsnadnější. Od té doby dávám zábrany s
osvědčeným průlezem 7 mm nejpozději koncem září, tedy dříve než myši bohatou
„špižírnu“ objeví. Ani rada s proužkem mateří mřížky nebyla dobrá. Je to studený
kov, kterým včely jen obtížně prolézají a po dlouhém zimním pobytu v úlu pak
mnohé zůstanou se zvětšenými zadečky na mřížce uvězněny a uhynou.
Vzhledem k tomu, že u většiny včelstev již není ve druhé polovině října plod,
můžeme s vysokou účinností zasáhnout roztoče varroázy osvědčenými přípravky s
účinnou látkou amitrazem u Varidolu nebo tau-fiu-valinátem u MP 10. K likvidaci
roztočů využíváme osvědčenou metodu fumigace a později aerosolu. Hlavními
podmínkami pro vysokou účinnost fumigace jsou aplikace při minimální teplotě 10
°C a dále pak těsnost úlu, provádění za bezletu včel (nejlépe v podvečer) a
zavření česna i oček na aspoň 30 minut po aplikaci přípravku.
Technika provedení je většině včelařů známá: podle počtu nástavků a síly
včelstva nakapat v horní části fumigačního pásku příslušný počet kapiček
přípravku, dolní okraj rozžhavit nad plamenem a pomocí hřebíku nebo na gabonovém
háčku zavěsit svisle v horním nástavku do volného prostoru mezi posledním
plástem a stěnou úlu nebo do rozšířené uličky mezi plásty. Pak úl zavřeme a
pokračujeme stejným způsobem u dalšího včelstva. Je to jednoduché, vyzkoušené a
při splnění výše uvedených podmínek stále velmi účinné.
Přesto se každoročně setkáváme se včelaři - věčnými vynálezci, kteří metodiku
správného provedení „vylepšují“. Často ovšem tak, že sníží účinnost fumigace a
„vyrábějí“ odolné roztoče. Častým prohřeškem je umísťování fumigačního pásku v
podmětu, mnohdy navíc ne ve svislé, ale v šikmé poloze. A narazit se dá i na
takové rarity, jako jsou umístění pásku nad krmným otvorem v přiklopené
sklenici, zapálení pásku v kuřáku a vhánění kouře do česna nebo oček apod.
Mnozí včelaři také stále nepochopili, že prováděním fumigace při teplotách pod
10 °C podstatně snižují její účinnost. Velmi důležité je rovněž dodržení
přestávky nejméně dvanácti dnů mezi jednotlivými ošetřeními. Ovšem není až tak
nutné počítat přesně dny pauzy jako dbát na to, aby následující fumigace byla
provedena opět při doporučené teplotě. I kdyby to mělo být třeba až za tři
týdny. Tam, kde se v základní organizaci provádí později u všech včelařů
ošetření aerosolem, budou stačit zpravidla dvě fumigace, jinde jsou třeba
nejméně tři tato ošetření.
Žádný včelař by neměl být lhostejný ke spadu po jednotlivých fumigacích. Proto
máme na dnech úlů podložky, abychom zvláště po té první další den zjistili, jaké
množství roztočů jsme usmrtili. Jestli jsme vše provedli správně, budeme
spokojeni s hodnotami v desítkách, méně příznivé jsou počty stovkové a u těch
tisícových musíme počítat s tím, že takové včelstvo přečká zimu buď zesláblé,
nebo uhyne.
Štěstí přeje připraveným
Na podzim je třeba zapřemýšlet i nad tím, jak vylepšit svůj včelařský provoz a v
okolí zlepšit zdroje včelí pastvy. A každý, kdo má i malou truhlářskou dílnu, mi
jistě potvrdí, jak je užitečné a příjemné pracovat s voňavým dřevem - ať už při
opravách úlů a včelínů, nebo při výrobě nových.
Velmi prospěšná pro nás i naše včelky bude aktivní práce na zahradě, kdy
vysázíme ovocné stromy. V okolí je třeba se porozhlédnout a zkusit najít vhodné,
často jinak zanedbané plochy pro výsadbu pylodámých a nektarodámých dřevin.
Každá vrba, lípa, olše, javor nebo i pámelník a hloh jsou pro zkrášlení krajiny
i pro dostatek pylu a nektaru pro naše včelky velmi důležité.
Z časopisu včelařství Jiří Sláma