Kalendárium – prosinec 24

Ladovská zima, bílé krajiny a zvuky saní... Zatímco se děti radují, včely klidně odpočívají v úlu. Prosinec je pro mnohé obdobím kontrastů – poklidné atmosféry a stresujícího předvánočního shonu. Zatímco my se honíme za perfektními Vánocemi, včelí společenstvo využívá zimního klidu. Nadešel čas zvolnit, uvařit si šálek horké medoviny, usadit se u krbu a ponořit se do dění v úlu a vánočních tradic našich předků.

Teplý podzim a vánoce na blátě

Advent letos začíná 3. prosince, dny se zkracují až k zimnímu slunovratu 22. prosince, kdy vstupujeme do astronomické zimy. Včelstva postupně obnovují kladení po období klidu, což spouští růst zimního chumáče. Podle učebnic včelařství by tomu tak mělo být. Letos byl ale podzim nejteplejší v historii a i zima bude pravděpodobně teplejší kvůli jevu El Niño. To může narušit přirozenou plodovou pauzu, způsobit vyšší přežití roztoče Varroa destructor, a výsledkem může být vyšší spotřeba zimních zásob. Ujistěte se, že na jaře při prohlídkách zásoby zkontrolujete.

Tradiční pranostiky nám předpovídají, že pokud zimní podmínky nenastanou, úroda bude slabší. Tady jsou některé z nich:

„Budou-li psi na Vánoce zimou výti, včely hojně medu budou míti.“
„Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude úrodný rok a mnoho medu.“

Při návštěvách včelnice občas jemně zaklepu na úl a naslouchám, zda včely odpovídají bzukotem. Jak říká staré přísloví: „Klepáním na úl v prosinci živým neprospěješ, mrtvých nevzbudíš.“ Rčení našich předků stále platí.

Tip: Pokud vás zajímají české pranostiky, doporučuji „Medardova kápě“ od Jana Munzara, kde čerpám inspiraci pro toto kalendárium.

Historie včelařství v kontextu počasí je fascinující. Na jedné procházce po Železných horách jsem narazila na starší paní, která mi na půdě ukázala výtisky „Českého včelaře“ z let 1929–1930. Čtení těchto starých textů mi připomíná, že problémy dnešní i minulé lidé řešili podobně – počasí i nemocemi včel.

Úl jako ochrana před zimou

Během zimního období slouží úl hlavně jako ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami a predátory. Ať už se jedná o uteplené nebo neuteplené úly, jejich vliv na včelstvo v zimním klidu je minimální. Včelstvo zahřívá jen oblast obsazenou zimním chumáčem, přičemž teplota vzduchu mimo tento prostor je srovnatelná s teplotou venku. Změny teploty uvnitř úlu probíhají pomaleji, což poskytuje včelám čas na adaptaci. Nezateplené úly mohou vést k rychlejšímu ochlazení na podzim, zatímco na jaře se rychleji ohřejí, což má vliv na časování plodové aktivity. Vzduch v uteplených úlech mění teplotu pomaleji, což může mít různé dopady. Kvalitní zateplení úlových stěn a stropu je důležité zejména na jaře, kdy včely zahřívají větší plochy plodu, a v létě jako ochrana před přehřátím.

Spotřeba zimních zásob

Od listopadu do února je spotřeba zimních zásob nejnižší, okolo 0,5–1 kg měsíčně. Podle Otakara Brennera spotřebuje zdravé, silné včelstvo (přibližně 15 000 včel) denně 2 mg medu na jednu včelu, zatímco slabší včelstvo (asi 7000 jedinců) až 3,5 mg. Včelstva postihnutá nosematózou nebo často rušená vykazují vyšší spotřebu zásob než ta zdravá. Nejnižší spotřeba je zaznamenána při teplotách mezi 0 až 6 °C. Moje praxe ukazuje, že 20 kg zásob obvykle stačí až do jarního rozvoje a ještě zůstane něco pro oddělky. Jak se tentokrát situace vyvine, ukáže konec této zimy.

Výměna vzduchu v úlu

Možná máte podobné zkušenosti. Po zateplení domu a výměně oken za plastová přišla zvýšená vlhkost a plísně, které nebyly přítomny dříve. Podobná situace může nastat i v úlech. Včely při spotřebovávání zásob uvolňují vodní páru, která kondenzuje při nižších teplotách uvnitř úlu, což podporuje růst plísní. To je častější v zateplených či plastových úlech. Abychom tomu zabránili, je nutné zajistit efektivní výměnu vzduchu, například skrze široké česno nebo celozasíťované dno. Propustné stropy, jako je hobra či ovčí vlna s perforovanou folií, pomohou odvětrávání. Musíme však dbát na to, aby nebyl v úlu průvan, který včelám škodí.

Mé zkušenosti s chovem včel

Své včely chovám v zateplených palubkových úlech s vysokým celozasíťovaným dnem a širokým česnem, chráněným proti hlodavcům v zimě. Používám durofolové strůpkové folie, dřevěné víko izolované polystyrenem a u oddělků plechové víko s další izolací. U slabších oddělků nahrazuji krajní neobsednuté rámky styrodurou pro lepší tepelnou izolaci. Dříve jsem měla problémy s vlhkostí a plísní, ale výměnou za varroadno se tyto potíže vyřešily.

Zimní ošetření včelstev

Koncem prosince přichází optimální čas ke třetí fumigaci, aerosolovému ošetření nebo pokapu kyselinou šťavelovou. Fumigace je proces, při kterém se účinná látka uvolňuje ve formě kouře, který proniká mezi včely. Je vhodné ji provést při teplotách nad 10 °C. Aerosolová aplikace spočívá v rozptýlení jemné mlhoviny účinné látky, což umožňuje rychlé pronikání i do hustých chumáčů včel. Voda je použita jako nosné médium při teplotách nad 10 °C, zatímco aceton funguje při teplotách mezi -5 °C až 10 °C. Pokap zahrnuje aplikaci cukerného roztoku kyseliny šťavelové do včelích uliček, což lze provést za jakékoliv teploty, ale ideálně mezi 0 a 5 °C.

Podstata všech těchto metod zůstává stejná: využít období přirozené pauzy v plodování, minimalizovat riziko reinfekce a zasáhnout roztoče na dospělých včelách. Cílem je zahájit včelařskou sezónu bez přítomnosti roztočů, čímž se oddálí kritické množství roztočů na pozdější období.

Po posledním ošetření byste měli vyčkat týden nebo dva (kyselina šťavelová způsobuje delší dobu padání roztočů), než roztoči dopadnou na dno úlu. Poté úlové podložky očistěte a vložte zpět. Podložky by měly zůstat po dobu nejméně 30 dnů, než odeberete zimní měl k výzkumu.

Vánoce v záři svící

Jak vypadají svátky konce roku v našich domovech? Pro mnohé z nás jsou Vánoce nemyslitelné bez adventního věnce nebo rozsvícené svíčky během štědrovečerní večeře. Svíčky byly od pradávna důležitou součástí života prostých lidí pro svou ochrannou, léčebnou a magickou funkci, přestože včelí vosk byl v histiorii vždy poměrně drahý. Pojďme se podívat, jaké sváteční zvyky nám z minulosti přetrvaly do dneška.

Pouštění ořechových skořápek: Existuje i manuál výkladu: pokud loďka zůstala na místě, nic se nezmění. Pokud doplula na druhý břeh, dnes to znamená, že dosáhnete všeho, po čem toužíte. Z historického pohledu znamenala, že se dostanete daleko od domova. Potopení loďky by dříve na Polabsku znamenalo předpověď smrti do roka, dnešní výklad je jemnější, varuje pouze před neúspěchem ve snahách o zlepšení situace.
Svíčky před štědrovečerním talířem: Symbolika je jednoduchá – komu zhasne svíčka jako první, toho dřív smrt navštíví. Ve středověku byla smrt nedílnou součástí každodennosti.
Adventní svíčky: Tradice adventního věnce pochází z Německa. Je připsána Jahannu Wichernovi, habsburskému duchovnímu, který v roce 1860 vytvořil věnec se čtyřiadvaceti svícemi – jednou pro každý adventní den. Časem se zvyk zjednodušil na čtyři svíčky pro každou adventní neděli.
Sloupky aneb rorátové svíčky: Během adventu přicházeli věřící do kostelů na roráty. Ženy s sebou nosily na modlitební lavice voskové sloupky, muži svíčky a děti malé, pestrobarevné tenké svíce. Jednalo se o unikátní typ svíčky vinuté do tvaru klubek, které se postupným hořením odvíjely. Tento druh svíčky, dnes téměř zapomenutý, by mohl být zajímavým lákadlem pro zákazníky.

Tip: Zajímá vás, k čemu sloužily votivní svíce a obětiny nebo jak se používala šajba? Více se dočtete v knize „Voskařství“ od Lenky Blažkové.

Výroba svíček z mezistěn

Pro přípravu motaných svíček je ideální používat mezistěny vyrobené z čistého a kvalitního vosku, které byly válcovány. Tento proces zajistí pružnost mezistěn díky rafinovanému natažení krystalické struktury vosku. Před samotným stáčením doporučujeme mezistěny jemně prohřát. Ideální je použít termokomoru s teplotou 30–35 °C po dobu jedné hodiny, ale postačí i fén či horkovzdušná pistole. Při vkládání knotu do mezistěny je důležité, aby byl knot na konci svíčky namočený ve vosku. Jinak čelíte riziku, že se svíčka při zapálení nerozhoří správně. Tento tip sdílí Patrik Philipp ze Světla od včel, odborník na výrobu svíček.

Silikonové formy pro odlévané svíčky

Stále oblíbenější jsou také odlévané svíčky ve tvaru zvířátek a dalších předmětů, které mohou sloužit jako jedinečné dárky. Kromě toho nabízejí možnost finančně podpořit včelařskou činnost. Proces tvorby silikonové formy není složitý – stačí mít model, silikonovou hmotu a několik základních pomůcek. Podrobný návod naleznete na internetu, vyhledejte například „tvorba formy“.

Adventní trhy

Tradice adventních trhů, které v minulosti začínaly v období svatého Mikuláše, se vrací do měst. Tyto trhy byly místy, kde hospodyně nakupovaly vše potřebné pro vánoční svátky. V minulosti se zde nabízelo rozmanité zboží – od kuchyňského náčiní po perníky. V dnešní době, pokud na trhu nabídnete kvalitní výrobky jako med, perník, svíčky či dekorace, zákazníci se rádi vrací.