Cementový med – jak předejít problémům s melecitózou?

Co je cementový med a proč vzniká?

Stále oblíbenější lesní med z medovice má výjimečné chuťové vlastnosti a v současnosti dosahuje na trhu zajímavé ceny. Pro chovatele včel je ale tento druh medu zároveň rizikový kvůli možnému výskytu melecitózy – nežádoucího cukru, který způsobuje vznik tzv. cementového medu.

Cementovým medem nazýváme silně zkrystalizovaný med uvnitř plástů, který je tvrdý a včelařům způsobuje nemalé problémy nejen s medobraním, ale i s plásty samotnými. Včely totiž tento med nedokáží využít a může jim způsobit vážné střevní potíže.

Původcem je hmyz – mšice sající šťávu stromů

Hlavním viníkem vzniku melecitózy jsou mšice, drobný hmyz sající rostlinné šťávy ze dřevin, zejména smrků a jedlí. Mšice si z těchto šťáv odeberou jen minimum živin, zatímco přebytečný cukerný roztok – medovici – vylučují. Včely tento sladký produkt mšic sbírají a přenášejí do úlu, kde z něj vyrábějí lesní med.

Pro mšice však může být koncentrace cukru v rostlinných šťávách problémem kvůli vysokému osmotickému tlaku (jde-li o nižší dostupnost vody uvnitř těla mšice než vnějšího prostředí). Aby předešly dehydrataci, přetvářejí jednoduché cukry na složitější – mezi nimi i na obávanou melecitózu.

Které mšice jsou největšími producenty melecitózy?

Největší podíl melecitózy v medovici produkuje zejména:

• Velká černá mšice smrková (Cinara piceae) – v průměru 43 % melecitózy

• Pudrovaná mšice smrková (Cinara pilicornis) – průměrně 29 % melecitózy

Naopak mšice na jedlích produkují mnohem méně melecitózy (8–14 %), proto jsou v tomto ohledu výrazně méně rizikové.

Faktory podporující vznik cementového medu

Dr. Victoria Seeburger a její tým z Univerzity Hohenheim se v rozsáhlé studii zaměřili na faktory prostředí, které podporují tvorbu melecitózní medovice. U vzorků odebraných ve spolupráci s mnoha včelaři v období čtyř let se jednoznačně potvrzují tyto parametry jako rizikové:

• Zvýšená okolní teplota: každé navýšení teploty vzduchu o 1 °C vede k nárůstu obsahu melecitózy v medovici průměrně o 0,6 %.

• Nízká vzdušná vlhkost: pokles relativní vzdušné vlhkosti o 1 % znamená v průměru nárůst o 0,2 % melecitózy v medovici.

• Nadmořská výška a typ půdy stanoviště: Vyšší polohy a vápencové, dobře propustné půdy (například oblast Švábské Alby v Německu) vykazují statisticky vyšší produkci melecitózy ve srovnání s jinými oblastmi.

Důsledky klimatických změn – větší riziko cementového medu?

S měnícím se klimatem a rostoucí frekvencí extrémních jevů, jako jsou horka a dlouhotrvající období sucha, lze očekávat častější výskyty melecitózní snůšky. Suchá teplá léta nutí stromy, zejména smrky s mělce uloženými kořeny, reagovat vyšší produkcí osmoticky aktivních látek ve šťávách. To zase zvyšuje tlak na mšice přetvářet jednoduché cukry na složitější a podporuje vznik cementového medu.

Jak předejít problémům s cementovým medem?

Aby včelaři minimalizovali riziko vzniku cementového medu u svých včelstev, doporučuje se následující:

• Sledovat konkrétní druhy mšic, zejména výskyt „rizikových“ druhů na smrcích.

• Monitorovat klimatické faktory – zvýšená teplota a nízká vzdušná vlhkost signalizují vyšší riziko.

• Uvažovat o případném přesunu včelstva v období výskytu těchto rizikových faktorů.

• Spolupracovat se včelaři v okolí a sdílet informace o aktuálním výskytu mšic a medovice.

Výhled do budoucnosti – systém varování před melecitózou

Na základě provedené studie se nabízí možnost vytvořit systém či aplikaci, která by včelaře před melecitózou včas informovala. To by umožnilo podniknout kroky ještě před tím, než nastanou problémy s cementovým medem.

Cementový med není nepřekonatelný problém, ale vyžaduje od včelařů aktivní sledování podmínek a stav medovice v okolí. Díky výsledkům vědeckého výzkumu máme nyní lepší přehled, jaké faktory jsou pro vznik cementového medu rozhodující. Správná informovanost a spolupráce včelařů tak může předejít rozsáhlým ekonomickým ztrátám i zdravotním problémům u včelstev.

z včelařských překladů Autor původního výzkumu: Dr. Victoria Charlotte Seeeburger, Deutsches Bienen-Journal, 2021, č. 10, str. 22–24 (přeloženo z němčiny Ing. Marií Šindlářovou)