FAQ

Jestliže máme štěstí na počasí, můžeme využít dobrou snůšku v podobě silného včelstva, které překonalo zimní období a zesílilo, a létavek, které jsou jeho součástí. Včelstvo se po zimě vzpamatovává, obzvlášť v jarním období snůšky, což je běžnější především v chladnějších oblastech. Snůšku zde tvoří například ovocné stromy a keře, další stromy jako javor, v teplejších oblastech se jedná například o řepku. Pro včelaře je výhodné v tomto období sloučit slabší včelstva s těmi silnějšími. Stejný princip platí i u matek, které se přidávají do úlu v jarních měsících s přezimovanými oddělky. V tomto případě mluvíme o dvoumatečném způsobu či o zpětném spojování. Včelaři potom získávají až o polovinu větší výnosy ze včelstev, než ze včelstev, která mají matku pouze jednu.

Stěny nástavku mají dvojí izolační schopnost. Přes stěny nástavku nepronikne teplo ani zima dovnitř ani ven, udrží se tak rozdíly mezi teplotami. Ty by mohly vést k tomu, že nebude požadováno takové množství energie. Po dlouhých těžkých zimách je však včelstvo většinou mnohem živější a rozvíjí se rychleji. Není tedy rozhodně vhodné snažit se ulehčit včelám zimní období. Jestliže nebude na prázdné prostory plodujícího včelstva v nástavkovém úlu svítit slunce a nedojde tak k jeho ohřátí, je potřeba více energie, což poté vede ale k menšímu plodování. Naproti tomu zúžení plodujícího včelstva v úlech, které jsou přístupné zezadu, je výhodné a důležité. Pokud provedeme zúžení důkladně, můžeme se spolehnout na dobrou izolaci. Na tomto principu pracuje například Brennerův nástavkový úl z roku 1968, v dnešní době je známý způsob včelaření ing. Smělého. Zúžení a omezení prostoru se však v nástavkovém včelařství již nepoužívá, protože je to příliš namáhavé a neefektivní.

Aby včelstvo bylo dostatečně silné na přezimování, vhodné jsou především Dadanty 2N, 3 - 4 NN nebo 1N + 1NN. Pokud včelař vytočí med, měl by bezprostředně poté doplnit včelstvu zásoby, které by se měly pohybovat přibližně okolo 23 kg. Krmit by měl včelař začít vždy maximálně 3 dny uplynulé od vytáčení medu. Dodá pylové zásoby, původně byly uloženy ve spodním nástavku. První dávka zásob by se měla pohybovat od 3 až do 12 kg dodaných jednorázově. K vytvoření potravy můžeme také využít to, co nám zbylo z jarního období z pylových plástů. Díky tomu včely nebudou vystresované a budou nám ještě užitečné u včel v letních měsících. Včely zimující také nebudou omezovány a budou se volně vyvíjet. Po každé snůšce, která proběhne, musíme dbát na to, aby včelstvo bylo ihned na to dostatečně zakrmeno. V opačném případě by hrozilo přerušení plodování a předčasné dosažení maxima.

V dnešním včelařství včelaři rozlišují vysoké a nízké rámky, zejména pro jejich odlišné vlastnosti. Jestliže včelstvo ploduje v úlovém prostoru směrem nahoru, je lepší zvolit vysoký rámek, díky němu je pak rychlejší proces růstu plodového hnízda. To může být výhodné pro včelaře, kteří se snaží získat co největší výnos ze snůšky. Vysoké rámky však také mají značnou nevýhodu, protože mohou způsobit rychlejší vývoj roztoče Varroa destruktor, který způsobuje nakažlivou varroázu. Záleží zde na počátečním počtu přezimujících roztočů. Jestliže včelař na začátku vývoje nasadí do úlu nízké rámky, není jejich užití tak časté ani výhodné, postupně jé čím dál méně účinné. Později se však plodování zrychluje, po první výměně horních nástavků již je vše v pořádku. Rojová nálada včelstva je podle Bretschka ovlivňována stavem, ve kterém se nachází plodové hnízdo. Použitím nízkonástavkového plodového hnízda, které má 3 díly, zajistíme vhodnou rotaci hnízda, tím také můžeme zabránit napětí, které ve včelstvu může nastat. Protože tímto způsobem prevence nedopustíme, aby došlo k rojení, dá se tak ovlivnit i výnos včelaře.

Když se řekne maximum plodování, mluvíme o množství plodu, kterého včelstvo dosahuje při letním slunovratu (21. 6.). O dva nebo tři týdny později již hovoříme o letním populačním maximu nebo také o maximální síle včelstva. V tomto období nastává rozdíl mezi počtem všech včel, velikostí a rozsahem plodu. Včelstvo nejvíce začíná se sběrem přibližně měsíc před dosažením stavu maximální populace, při kterém zažívá včelstvo snůškové období. Tímto způsobem je využita snůška, která probíhá na stabilním stanovišti. V období maximální populace jsou určené generace včel lépe připravovány na období zimní, maximální populace velmi ovlivňuje sílu přezimujícího včelstva, pokud nedojde k zásahu včelaře.

Když nastane včelám snůškové období, včelstvo má tendenci přesouvat se do teplejších míst, stahuje se proto k vrchní části úlového prostoru, kde dojde k zaplodování plástového jádra nástavků pro med. Při snůškovém období, které potom nastává, však včely nemohou odejít jen tak od plodu, plodují více do šířky. To vytváří mylný dojem, že by se měl do úlu přidat další nástavek, včelaře to může zmást. V nástavcích, které jsou ve spodní části, totiž žádný často žádný plod nenajdeme. Jestliže se nachází v úlovém prostoru mateří mřížka, není možné, aby se matka dostala do vrchních nástavků.