Medobraní

Odměnou za práci a péči, kterou včelař věnuje svým včelstvům je vlastní získání medu při takzvaném medobraní. Silná včelstva svému majiteli přinesou i několik snůšek každý rok. Pravý čas na vytáčení medu poznáte bez jakýchkoliv znalostí. Jsou-li plásty v nástavku plné a většina buněk je zavíčkovaná, pak je ten praví čas získat zlatavý med. S medobraním dlouho neotálejte, není nutné, aby byly všechny buňky zavíčkované, obvykle to ani ta silná včelstva nedokáží. Pokud jsou plásty zavíčkovány alespoň z jedné třetiny, a z nezavíčkovaných plástů med viditelně nevytéká, a to ani při silnějším trhnutí, pak je med dostatečně vyzrálý a připravený ke svému vytočení.

Každé medobraní začíná přípravou potřebného vybavení. Ujistěte se, že máte vyčištěný medomet, který je plně funkční a připravený ke svému použití. Také si připravte dostatečnou kapacitu nádob. Dnes se používají především plastové nádoby. Můžete si vybrat z nepřeberného množství, obvykle se používají 25 kg nebo 40 kg nádoby. Ze zkušeností včelařů, pokud je včelaření vaším koníčkem, a nejste žádný profesionál, doporučujeme 25 kg nádoby, které lze i při plném zatížení pohodlně přenést, kdežto 40 kg nádoby nutno plné přenášet již ve dvou lidech. Pro profesionálnější včelaře, kteří operují s většími, 40 kg nádobami, lze sehnat také ve variantě s dolní výpustí, což velice praktické pro další práci s medem, kdy jej z nádob jednoduše „odpouštíte“ dle potřeby.

Pokud máme veškeré potřebné náčiní připravené, je na čase se přesunout k úlům a připravit plásty s medem k samotnému vytočení. Jak již bylo zmíněno, na plástech stačí zavíčkovaná i malá část buněk, je však potřeba aby byl med vyzrálí a připravený k vytočení, což zjistíme pomocí jednoduchého trhnutí s plástem. Pokud máme úly dále od domova, případně od místa, kde chceme med vytáčet, pak se nám určitě hodí také přepravka na rámky, které jsou dnes také k sehnání. Obvykle jsou vyrobeny ze sololitu, aby byly co nejlehčí, a jsou v rozměrech rámku, což nám umožní do přepravky umístit rámky z celého nástavku. Díky uzavíratelnému víku můžete v klidu pracovat, aniž by se Vám včely opětovně nesesedali do vyjmutých rámků. Právě při vyjímání rámků je nutné z nich včely omést, případně lehkým trhnutím nebo ometením rukou. Při této práci je nutné postupovat opatrně, abyste včelám neublížili, smetené včely nezašlapali či jinak nezabili. Po krátkém šoku se většina z nich pokojně vrátí do úlu. Připravené rámky s plásty plnými medu přeneseme k místu vytáčení, kde jej musíme odvíčkovat. My, menší včelaři odvíčkováváme plásty za pomoci vidličky či speciálního nože. I při tomto úkonu si můžeme ušetřit práci, a to tím, že si mnoho včelařů zbytečně kupuje spíše užší vidličky s méně jehlami, kterými odvíčkovávání trvá déle. Můžeme tedy doporučit spíše širší, více jehlové vidličky, případně odvíčkovací nože. Práci si také usnadníme, pokud máme nástroje zahřáté, což můžeme udělat např. lázní v teplé vodě. Velcí včelaři pak samozřejmě používají odvíčkovávací stroje, které však využijete pouze, pokud máte včelstva v počtech desítek kusů.

Samotný med se dnes získává výhradně s využitím medometů, což jsou speciální přístroje, do kterých se vloží rámky, a při otáčení vnitřního koše je z nich med vytlačen pomocí odstředivé síly. Medometů je dnes k dostání také celá řada, a mnoho včelařů si z nich neumí vybrat. Obecně lze říci, že většina modelů plní svoji funkci více než dobře, je tedy nutné se dívat především na to, zda využijeme medomet s pohonem nebo zda nám stačí s ručním pohonem, zda potřebujeme větší medomet na více rámků, nebo se spokojíme s menším medometem, do kterého se vejde méně rámků, zato je ale medomet menší, lehčí a lépe se s ním manipuluje, zda požadujeme tzn. zvratný medomet, ve kterém se rámky otáčí automaticky, nebo nám stačí klasické provedení, kde rámky otáčíme ručně, a také je vhodné se dívat na samotné konstrukční uspořádání, např. aby byla výpust úplně na dně a medomet kvalitně svařen tak, aby v něm zůstávalo co nejméně zbytků medu. Jak již bylo napsáno, dnes většina medometů, zvláště pak od renomovaných firem zajišťuje kvalitní zpracování a na nás tak je pouze rozhodnout jaký model zvolit. Pro malého včelaře tak absolutně dostačuje ruční medomet, na tři až čtyři rámky, zatímco větší včelař již rád využije velkých medometů s elektropohonem a automatickými řídícími členy, které řídí celý proces. Pokud používáte ruční pohon, pak je nutné udržovat takovou rychlost vytáčení, při které se plásty nepoškodí, při nízké rychlosti se med špatně vytáčí, naopak při vysoké rychlosti hrozí prolomení plástu. Při vypouštění medu do nádob jej nezapomeňte cedit přes hrubé síto, případně přes dvojité síto, které zachytí jak větší tak menší nečistoty. Po pár dnech se na hladině medu usadí nezachycené částečky vosku a vzduchové bublinky, které jednoduše odstraníme pomocí stěrky. Při vypouštění medu také zjistíme, zda byl zralý. Pokud vytéká příliš rychle a uprostřed síta tvoří prohlubeň, je možné že obsahoval větší množství vody, což může způsobit zkvašení medu a jeho nepoužitelnost. Pokud je naopak med méně tekoucí, v místě dopadu na síto vytváří kopeček, pak byl med správně vyzrálý a my se můžeme těšit na kvalitní domácí med. Ač se většina medu vytáčí, existují i jiné možnosti získávání medu, které jej pak dělí na med plástečkový, lisovaný, vykapávaný a další.